Ve francouzsko-italsko-německém koprodukčním snímku Angelika a sultán z roku 1968 se slavná hrdinka ocitla na trhu s otrokyněmi v severní Africe. Představitelka hlavní role Michèle Mercier si z tuniského natáčení odnesla nejen vzpomínky na náročné scény, ale také stříbrné náramky na nohou, které nešly sundat. Pátý díl historické série se nakonec stal úplně posledním, protože znavená herečka odmítla v klesající úrovni filmů nadále pokračovat.
Vysvobození před sultánovým harémem
Hraběnka Angelika de Peyrac, kterou hraje Michèle Mercier, nepřestává hledat svého manžela Jeoffreyho a její cesta končí na tržišti s otrokyněmi. Zde si jí všimne moudrý eunuch Osman Ferraji, který ji chce učinit třetí ženou marockého sultána Mulaye Ismaila. Angelika v zajetí vzdoruje nátlaku a odmítá zradit svou životní lásku. Její manžel s tváří Roberta Hosseina mezitím vymyslí riskantní plán. Jeoffrey předstírá, že je obyčejným galejníkem, aby se dostal do města Meknes, spojil se s přáteli a svou ženu z harému vysvobodil.
Ačkoliv se děj přesunul z pařížských paláců do exotického marockého prostředí, pro hlavní herečku znamenal pátý díl nejchudší šatník z celé série. Před kamerou vystřídala pouhých devět kostýmů, což je vůbec nejnižší počet ze všech původních filmů o Angelice.
Prezidentův syn a nesundatelné náramky
Velká část natáčení pod vedením režiséra Bernarda Borderieho probíhala ve studiích Cinecittà v Římě, štáb ale vyrazil i do skutečných tuniských měst jako Sidi Bou Said, Nefta, Monastir nebo El-Džem. V Tunisku v té době vládl prezident Habib Bourguiba, jehož syn Habib mladší měl velkou slabost pro umělce. Během produkce se osobně dostavil na plac, aby mohl na vlastní oči sledovat natáčení proslulé scény, při které je Angelika bičována.
V poslední natáčecí den uspořádal prezidentův syn na počest hlavní herečky velký večírek. Místní dívky přinesly Michèle Mercier kostým břišní tanečnice s tím, že si syn hlavy státu přeje, aby si s nimi zatančila. Na nohy jí přitom navlékly stříbrné náramky. Šperky byly natolik těsné, že k jejich nasazení musely dívky použít olej. Po úspěšném večeru herečka ve svém pokoji zjistila, že náramky nelze sundat, takže s nimi musela jít spát a nakonec si je ponechala jako trvalý suvenýr.
Zrušené pokračování a vzácná fotografie
Producent Francis Cosne po dokončení páté části uvažoval o natáčení šestého filmu s názvem Angelika rebelka a existoval i alternativní scénář, ve kterém měla hrdinku zajmout králova policie. K realizaci už nedošlo. Snímek Angelika a sultán při uvedení do kin nenaplnil finanční očekávání a samotná Michèle Mercier cítila z role silnou frustraci. Vadil jí diletantský přístup tvůrců, vnímala postupně klesající úroveň celé série a chtěla se vymanit ze stínu jediné postavy.
Z nerealizovaných nebo vystřižených materiálů se dochovalo jen minimum důkazů. O existenci neznámých scén tak svědčí pouze jedna dochovaná fotografie, na které stojí hrabě de Peyrac na lodi z profilu a Angelika drží v ruce dalekohled. Historický snímek, na jehož vizuální stránce se podílel výtvarník Robert Giordani, se v roce 1967 promítal také pod alternativním názvem Angelika a ďáblovy peníze. Snímek Angelika a sultán odvysílá ČT2 v sobotu 10. října od 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
