Hororový snímek Černobylské deníky sleduje skupinu mladých turistů na exkurzi do opuštěného města Pripjať. Za příběhem z donedávna oblíbené destinace temného turismu stojí filmový producent Oren Peli. Jeho hororový projekt však ihned po uvedení vyvolal rozporuplné reakce a vzbudil obrovskou pozornost samotných pamětníků skutečné historické události.
Motorka a opuštěné město
Producent Oren Peli dostal prvotní nápad na sepsání scénáře při prohlížení internetu. Narazil totiž na fotoblog dívky, která na motocyklu cestovala uzavřenou zónou kolem jaderné elektrárny. Tento vizuální deník mu posloužil jako hlavní inspirace pro vytvoření příběhu o šestici cestovatelů.
Na režisérské křeslo následně usedl Brad Parker, pro kterého projekt představoval jeho vůbec první režijní zkušenost po letech práce na vizuálních efektech. Společně vytvořili koncept o turistech, kteří s průvodcem uváznou přes noc v troskách zamořené oblasti a zjistí nechtěnou přítomnost místních mutantů.
Tvůrci původně zvažovali hned několik variant závěru příběhu. Ve finálním sestřihu nakonec zvítězila verze, ve které hlavní hrdinové poslouží jako lidská návnada.
Srbské nápisy a falešné lokace
Diváci na plátně sledují zdánlivě autentické prostředí východoevropského města duchů. Filmaři ovšem do skutečné Pripjati s kamerami nevstoupili ani na vteřinu. Veškeré scény vznikaly výhradně na území Maďarska a Srbska.
Opuštěná sovětská armádní letiště posloužila jako ideální kulisa pro ulice rozpadajícího se města a velín si zahrála fungující elektrárna Kelenföld v Budapešti. Zábavní park s ikonickým ruským kolem musel štáb postavit zcela od nuly. Filmová rekvizita oblíbené atrakce má pouze třináct kabinek, originál jich nese dvacet. Skutečný park se navíc veřejnosti nikdy neotevřel, slavnostní zahájení provozu mělo proběhnout prvního května roku 1986.
Pozorní diváci objevili ve filmu i další místopisné přešlapy. Hned v úvodních scénách z Kyjeva parkuje na ulici dodávka s logem největší srbské telekomunikační společnosti. Samotná hrdinka Amanda si zase v Londýně plete památky a označuje slavný most Tower Bridge za nedalekou pevnost Tower.
Zelené borovice a radioaktivní houby
Tým tvůrců se dopustil mnoha faktických chyb také v zobrazení samotné radioaktivní zóny. Vlivem extrémní radiace v oblasti odumřely téměř všechny jehličnaté stromy. Postavy na plátně přesto běžně procházejí kolem živých a vzrostlých borovic.
Elektrárna navíc ve filmu leží nebezpečně blízko města. Ve skutečnosti stojí chladicí věže a reaktory více než kilometr od obytné zóny. Hrdinové se dokonce v jedné napínavé scéně přesunou z podzemí obytné budovy přímo do reaktoru během malé chvilky. Takové tajné spojení pod povrchem ve skutečném světě vůbec neexistuje.
Hněv pamětníků a kritika diváků
Zasazení napínavého děje do místa jaderné katastrofy pobouřilo řadu diváků ve Spojených státech i v Rusku. Lidé považovali využití tragédie pro zábavní účely za silně necitlivé vůči zasaženým rodinám. Ozvali se především samotní přeživší a pamětníci historické události.
„Považoval jsem to za velmi smutné, fascinující a strašidelné. Myslel jsem si, že by to bylo skvělé prostředí pro hororový film. Nikdy nebylo naším záměrem někoho urazit,“ bránil se Peli v rozhovoru pro agenturu Reuters. Producent pochválil charitativní organizaci, která využila zájem o film k výběru peněz pro zasažené děti.
Sám podle svých slov primárně zamýšlel vytvořit tísnivou podívanou. Filmové studio snímek před premiérou záměrně vůbec nepromítalo odborným kritikům. Hodnotící web PrettyFamous titul v říjnu roku 2016 dokonce zařadil na třiatřicáté místo v žebříčku nejhorších hororů všech dob.
Horor Černobylské deníky uvede stanice AMC 11. srpna ve 22:00 a reprízu nabídne stejný kanál 15. srpna ve 04:05.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
