Pohádka Čert ví proč z roku 2003 patří mezi nejvizuálněji nápaditější české pohádky nového tisíciletí. Král, který upíše duši peklu, prorocký sen o spasiteli na oslu i podlý ministr s mincemi se svým jménem. Kromě působivého příběhu a hereckých výkonů ale nabízí i neuvěřitelný pohled do zákulisí pekla. A to doslova.
V království Dobromila se přestaly nosit slušnost, poctivost a férovost. Vládne spíš lež, úpadek a čím dál zřetelnější přítomnost pekla. Král už neví, jak z toho ven, a tak zoufale upíše svou duši ďáblu. Moc postupně převezme lstivý ministr Subalus, který potají posílá pokladniční zásoby do pekla, kde se mince přetavují a ražbou mění na jeho vlastní jméno.
Nikdo netuší, že se schyluje k záchraně. Tou má být muž na oslu, kterého ve snu spatřila popletená bylinkářka Apolena. Když se v království objeví tichý, ale odvážný snílek Filip, věří, že právě on je tím, kdo vrátí zemi světlo. A jak to dopadne? Inu, čert ví proč… ale dobře.
Peklo podle Bosche: Hieronymus by se zarazil
Podoba filmového pekla je jedním z nejpropracovanějších výtvarných počinů v české pohádkové tvorbě. Supervizor František Lipták ho navrhl jako kombinaci středověké hrůzy a výtvarné grotesky – odkazující přímo na obrazy Hieronyma Bosche.
Vznikly tak unikátní „mučicí stroje“: například raznice na mince, kde se jazykem hříšníka chladí rozžhavený kov, nebo lechtací zařízení s havraním peřím, které ničí myšlenky. Dále tu je lis na hříšníky, válcovací stroj, který prodlužuje těla, nebo „tavič peněz“, což je vtipný pohádkový výklad praní špinavých peněz. Celé peklo se natáčelo v továrních halách v Kladně a atmosférou připomíná temnou výstavu kombinující absurditu s hororem.
Lábus pozpátku a zpívající režisér
Zrádný ministr se ve filmu jmenuje Subalus. Když to přečteme pozpátku, dostaneme moravácké „Su Lábus“. Skrytý vtípek je o to výmluvnější, že Lábus v roli skutečně exceluje. Režisér Roman Vávra si nakonec zahrál i roli – v závěrečné scéně totiž zaskočil za poutníka jedoucího na oslu.
Csongor Kassai, představitel Lucifera, byl původně u castingu jen jako doprovod kamaráda, ale režisérovi se natolik hodil, že mu rovnou nabídl výběr: Lucifer nebo jeho pobočník. Kassai chtěl rovnou hlavního čerta. Kvůli slovenskému přízvuku ho ale musel v postprodukci nadabovat Oldřich Kaiser. Původně měl přitom Lucifera ztvárnit Bolek Polívka.
Kde peklo voní po mechu a zlo po kovu
Pohádka se natáčela na několika výrazných místech. Exteriéry pochází z Pieninského národního parku na Slovensku, trůnní sály z hradů Grabštejn a Lemberk. Peklo vzniklo na Kladensku, pila u rybníka Harasov na Kokořínsku a pivnice z Lipnice nad Sázavou.
Film láká i na hravé jazykové odkazy. Například větu „Království za koně!“ pronáší Kvido jako odkaz na Shakespearova Richarda III. A i když král Lumír pronese za celý film jen jednu větu, jeho ticho říká mnohé. Do filmu se ve dvou malých rolích vmísil i Jan Budař. Výtěžek z kin byl 17,9 milionu Kč a na pohádku přišlo přes 270 tisíc diváků.
Fráze a slovní hříčky
Samotný název Čert ví proč není jen narážkou na pohádkovou tematiku. Z jazykového pohledu jde o tzv. frazém – ustálené slovní spojení, které vyjadřuje bezradnost nebo smířené přijetí něčeho nepochopitelného. V duchu této nálady se nese i celá pohádka, kde mnohé události působí zdánlivě nahodile nebo nevysvětlitelně, ale přesto dávají dohromady smysluplný celek.
Další filmové zajímavosti najdete tady.
Pohádku Čert ví proč můžete zhlédnout na ČT1 ve čtvrtek 1. ledna od 15:45.
