Komedie Četník a četnice definitivně uzavřela příběhy oblíbené posádky ze Saint Tropez. Pro herce Louise de Funèse se tento snímek stal posledním dílem jeho bohaté kariéry. Závěrečné setkání staré party ovlivnila těžká nemoc i ztráta blízkého přítele. V kinech film uspěl, nálada na place ale měla k veselí hodně daleko.
Smutný konec spolupráce
Práce na šestém pokračování probíhala zpočátku v rychlém tempu. Vše narušila zpráva o úmrtí režiséra Jeana Giraulta. Tvůrce a dlouholetý přítel hlavního představitele podlehl přímo během natáčení tuberkulóze. Vedení projektu musel narychlo převzít asistent Tony Aboyantz, který se na výrobě série podílel od jejích počátků. Michel Galabru později tuto situaci označil za důkaz krutosti filmového průmyslu, který se nezastaví před ničím.
Ztráta kamaráda zanechala na slavném herci viditelné stopy. De Funès do té doby pracoval s velkým nasazením a o všechno se zajímal. Scény nechal klidně pětadvacetkrát opakovat, dokud nebyly naprosto dokonalé. Filmový štáb musel přitom neustále hlídat jeho podlomené zdraví. Přímo na place dohlížel na průběh prací lékař a pravidelně herci kontroloval krevní tlak.
Po úmrtí režiséra se hercovo chování zcela změnilo. Přestal mít o natáčení zájem a působil velmi melancholicky. Filmoví kolegové vzpomínali, jak seděl se svěšenou hlavou a uzavřel se do sebe. S obavami očekávaná poslední klapka přinesla všem zúčastněným nesmírnou úlevu. De Funès zemřel pouhý rok po dotočení tohoto případu. Společně s ním vzaly za své plány na další pokračování, ve kterém měli četníci cestovat v čase do bitvy u Waterloo.
Osobní detaily ve scénáři
Pozorné publikum může ve filmu zachytit několik osobních detailů. Když si velitel Gerber čte z počítače informace o svém podřízeném, zazní datum narození jednatřicátého července i pařížské předměstí Courbevoie. Tyto údaje naprosto přesně kopírují skutečný životopis de Funèse. Změnou naopak prošla velitelova manželka. V předchozích dílech vystupovala jako Cécilia, tentokrát dostala jméno Germaine.
Na plátno se po delší pauze vrátila Claude Gensac jako filmová manželka Josépha. V předchozím díle chyběla kvůli svému tehdejšímu divadelnímu turné. Po úmrtí slavného kolegy jí Galabru prozradil jedno překvapivé tajemství. Její herecký partner k ní údajně choval velmi silné city a byl do ní tajně zamilovaný. Své sympatie ovšem skrýval tak dobře, že si toho samotná herečka nikdy nevšimla.
Samotný nápad začlenit do děje mladé stážistky vznikl na základě skutečných událostí. Scenárista Jacques Vilfrid se v tisku dočetl o zahájení výcviku žen ve skutečné četnické škole ve Fontainebleau. Komediální ztvárnění tohoto kroku se de Funèsovi zpočátku příliš nezamlouvalo. Měl pocit, že tvůrci sázejí u nových postav pouze na přitažlivý vzhled. Do děje nakonec zapadly a komedii v kinech viděly více než čtyři miliony lidí.
Česká stopa a rychlá auta
Natáčení nabídlo i drobné spojitosti s českým prostředím. Při hromadné havárii vozidel se v záběru mihne tehdejší tuzemský vůz Škoda 110L. Stejný automobil pak využije i matka představená při své pověstné ďábelské jízdě. O další zajímavost se postarala herečka Jana Šulcová. Namluvila jednu z mladých četnic a splnila si velký životní sen pracovat v dabingovém studiu po boku Františka Filipovského.
Oblíbená představitelka matky představené France Rumilly dokázala v bláznivých scénách zúročit své zkušenosti z mládí. Základní vzdělání získala přímo v prostředí kláštera. Její filmová jízda se zařadila vedle dalších automobilových kousků, při kterých se předvedl Cadillac Fleetwood Limousine z roku 1978. Navzdory špatným recenzím od kritiků snímek komerčně uspěl a pokryl vysoké náklady na výrobu. Poslední záběry vznikly ve studiích v Boulogne, kde de Funès začínal v roce 1946 svou hereckou dráhu.
Komedii Četník a četnice můžete zhlédnout na ČT1 ve středu 26. srpna od 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
