Pod povrchem oblíbené komedie Jak básníkům chutná život se skrývá síť drobných detailů, technických zajímavostí a nečekaných profesních propojení, které zůstaly mnoha divákům po mnoho let neznámé. Filmaři do děje nenápadně vložili odkazy na skutečné životy tvůrců i chyby, které pozorné oko odhalí až při opakovaném sledování. Snímek, který v kinech debutoval koncem osmdesátých let, dodnes překvapuje svou propracovaností i drobnými přešlapy.
Skutečná identita
Nejlepší přítel hlavního hrdiny Štěpána Šafránka provází celou sérii pod svou charakteristickou přezdívkou Kendy, jeho občanské jméno přitom zůstává v dialozích zcela opomenuto. Skutečnou identitu postavy, kterou ztvárnil David Matásek, odhaluje kamera pouze na kratičký okamžik během scény na Konopišti.
Při příchodu na hon se hrdina prokazuje průkazkou, na níž je čitelné jméno Leoš Marek, což je jediný moment v celé původní trilogii, kdy je tato informace divákům zpřístupněna. Režisér Dušan Klein tímto způsobem vytvořil drobný rébus pro nejvěrnější fanoušky, kteří museli scénu sledovat s maximálním soustředěním.
Profesní návraty
Herecké obsazení částečně těžilo z úspěšných projektů předchozích let a využívalo zavedené tváře v jejich typických polohách. Herec Pavel Zedníček si v roli řidiče sanitního vozu Písaříka zopakoval profesi, kterou si osvojil už v legendárním seriálu Sanitka, kde se poprvé objevil v roce 1984. Tato kontinuita mezi různými projekty působila na dobové publikum velmi přirozeně a dodala postavě svérázného řidiče v Bezdíkově na okamžité věrohodnosti.
Historický přešlap
Autoři scénáře se při popisu historie fiktivního Bezdíkova dopustili faktické chyby, kterou pozorný divák odhalí během scény na zámku. Průvodce tam turistům vykládá: „Když v roce 1771 projížděl za své druhé návštěvy Čech a Moravy císař Josef II. krajem, zastavil se i zde v Bezdíkově u hraběte Matyáše a okouzlen zdejší krajinou, rozhodl se zde přenocovat.“ Skutečnost se přitom s filmovým vyprávěním rozchází, protože v onom roce stále vládla Marie Terezie a její nástupce Josef II. usedl na trůn až v roce 1780.
Drobný nesoulad provází také rodinné zázemí hlavního hrdiny, konkrétně věk jeho filmové matky. Na cedulce u nemocničního lůžka postavy, kterou hrála Míla Myslíková, je uveden rok narození 1936. Skutečná představitelka se přitom narodila v roce 1933, což znamená, že rekvizitáři udělali herečku o tři roky mladší, než byla ve skutečnosti.
Filmová kouzla a chyby
Pozornosti diváků často uniká zapojení reálných členů štábu přímo do děje před kamerou. Postavu architekta, který Štěpánovi pomáhá s úpravou nemocniční nástěnky, ztvárnil Boris Halmi. Ten v reálném životě vykonával právě profesi filmového architekta a na place se objevuje pod svým vlastním křestním jménem. Když na něj postava Kendyho zavolá „Borisi!“, jde o autentický moment, kdy herec oslovuje svého skutečného kolegu z technického zázemí filmu.
Technické detaily provázejí i automobil hlavního hrdiny, který nese smyšlenou poznávací značku. Na autě lze spatřit písmena HD, která měla odkazovat na filmové okresní městečko Hradiště. Tato kombinace byla vytvořena čistě pro účely natáčení a v tehdejším Československu ani v pozdější České republice nebyla nikdy v reálném provozu používána. Podobným způsobem tvůrci pracovali s lokacemi, kdy zámek Krásný Dvůr a vinné sklepy v Petrově propojili do jednoho fiktivního celku.
Životní dráha Evy Vejmělkové, který hrála Píšťalku, nabrala po období největší filmové slávy nečekaný směr. Herečka se postupně stáhla z veřejného života a svou pozornost zaměřila na akademické vzdělání ve zcela jiném oboru. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudovala psychologii, v současnosti se profesně věnuje terapeutické praxi. K tomuto radikálnímu kroku ji vedla touha po hlubším porozumění lidskému nitru a potřeba pomáhat lidem v krizových životních situacích mimo světla reflektorů. Její filmová postava Aleny tehdy v dabingovém studiu dostala hlas Zlaty Adamovské.
Snímek Jak básníkům chutná život vysílá televize Nova Cinema ve středu 4. března v 17:45.
