Komedie Křidýlko nebo stehýnko patří k oblíbeným klasikám francouzské kinematografie. Louis de Funès se v ní objevuje v roli obávaného gastronomického kritika Charlese Duchemina a snímek přináší zajímavý pohled do světa vysoké kuchyně a továrně vyráběných potravin. Natáčení provázela řada nečekaných situací i překvapivých hereckých změn.
Změna hereckého stylu a přísný lékařský dohled
Před samotným natáčením prodělal Louis de Funès srdeční infarkt. Účast na projektu tak představovala velkou výzvu ze zdravotních i finančních důvodů. Pojišťovna nakonec poskytla souhlas a natáčení mohlo začít. Na place musel ale být neustále přítomen kardiolog a připravená sanitka.
Štáb dostával svou výplatu pro jistotu každý den, pokaždé totiž panovala určitá míra nejistoty ohledně dalšího harmonogramu. Se stejnými problémy se navíc po infarktu potýkal Julien Guiomar v roli Jacquese Tricatela.
Louis de Funès s touto rolí opustil svůj typický cholerický projev a přešel na mnohem klidnější způsob hraní. Kvůli srdci musel herec držet velmi přísnou dietu a během scén s jídlem nesnědl prakticky nic. Slavnou pasáž v italské restauraci nad hovězím steakem Rossini vyřešil pouze malým kouskem chleba namočeným v omáčce. Kostky ochutnávané v japonském podniku představovaly pšeničné maso seitan. Během testování první hospody u stolu si zase zapomněl odklopit závoj z obličeje a pití nápoje pouze naznačil.
Velké porce pro kolegu a úprava plakátů
Zcela odlišný přístup ke konzumaci rekvizit měl komik Coluche. Představitel Ducheminova syna Gérarda spořádal během jedné scény rovnou tři obrovské steaky. Po klapce si v zákulisí dopřál ještě další tři porce rýžového nákypu. Jeho obsazení si prosadil přímo Funès, volbu podpořil i jeho syn Olivier. „Je zábavnější než ty,“ okomentoval v nadsázce rozhodnutí svého otce.
Zkušený herec si mladšího kolegy velmi vážil. Původní reklamní materiály měly nést jen Funèsovo jméno v hlavní části a jméno druhého aktéra se mělo objevit až níže. Ústřední protagonista osobně trval na tom, aby na plakátech stálo viditelně spojení obou jmen nad samotným názvem.
Ve filmu postava Gérarda jezdí výrazným americkým vozem AMC Pacer. Fanoušci si v jeho cirkusových scénách všimli vtipné nesrovnalosti. Po zásahu sklenicí hořčice má v dalším záběru v maringotce flek na úplně jiném místě.
Odmítnutí slavného herce a napětí na place
Původně měl roli syna ztvárnit Pierre Richard. Často se mluvilo o jeho odmítnutí kvůli práci na snímku Hračka. Skutečný důvod spočíval v jeho nespokojenosti s upraveným scénářem. „Byl jsem zklamaný ze své role. Cítil jsem, že kdybych ji přijal, tak bych se cítil, jako kdybych chodil každý den do fabriky,“ popsal herec v jednom z pozdějších rozhovorů své rozhodnutí. Přál si pracovat se slavným kolegou, ale nechtěl vzít roli bez hlubšího smyslu.
Atmosféra mezi umělci na place nebyla vždy ideální. Ann Zacharias v roli sekretářky Marguerite kritizovala Colucheho za jeho sólový přístup. Nelíbilo se jí, že se nechtěl dělit o své zkušenosti. Výrazně lépe si rozuměla s hercem Raymondem Bussièresem. Práce v Paříži a okolních městech trvala od května do srpna roku 1976. Hotový snímek pak do kin přilákal bezmála šest milionů diváků a ovládl tehdejší žebříčky návštěvnosti.
Gastronomická inspirace a rekvizity budoucnosti
Celý nápad na snímek se zrodil čtyři roky před první klapkou. Tehdy teprve sedmadvacetiletý producent Christian Fechner pozval svého oblíbeného herce na oběd. Znal jeho filmové dialogy nazpaměť a rovnou mu je odrecitoval. Mladistvé nadšení Funèse pobavilo a s produkcí souhlasil. Název komedie následně vznikl díky náhodnému setkání v pařížské restauraci Petit Colombier. K režiséru Claudu Zidimu přišel číšník s jednoduchou otázkou ohledně výběru porce drůbeže. Podoba ústředního průvodce jasně odkazuje na slavný bedekr Michelin. Postava majitele továren na umělé jídlo čerpala inspiraci z podnikatele Jacquese Borela. Ten provozoval obří síť francouzských dálničních motorestů.
Film ukazuje i zajímavé designové kousky své doby. Televizor v kanceláři fiktivního magnáta představoval ikonický model vesmírné helmy od společnosti JVC z éry dobývání Měsíce. Nákladní vůz pro únik z továrny byl licenčně známý i československým řidičům pod značkou Avia. Z jeho střechy po proražení zdi magicky zmizely veškeré zachycené trosky v následujících záběrech.
Pozorné publikum si při opakovaném sledování všimlo i dalších zajímavých omylů. Ve venkovské restauraci hlavní hrdina odloží vzorek rajčat do květináče. Vzápětí má po pádu lampy na talíři záhadně kus pečeného masa. Bývalý majitel podniku si navíc stěžuje na nepoživatelné tovární porce. Kontrolor přitom stejnou večeři před malou chvílí zhodnotil velmi kladně. Režisér také zpětně přiznal drobnou nelogičnost v samotném závěru. Podnikatel Tricatel měl spíše radostně slavit ztrátu chuti ústředního kritika místo zbytečného projevování vzteku.
Komedii Křidýlko nebo stehýnko vysílá stanice Film+ 8. června v 15:20 a v repríze 11. června v 11:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
