Životopisný snímek Milada přináší silný příběh z let těsně před polovinou minulého století. Ústřední postavou je právnička Milada Horáková, kterou čekal po vykonstruovaném procesu velmi krutý osud. Režisér David Mrnka nosil myšlenku na vznik tohoto díla celých deset let a kladl velký důraz na osobní linku hlavní hrdinky bez zbytečného politického hodnocení.
Hledání správné herecké tváře
O roli významné české političky zvažovala produkce velká hollywoodská jména. Nabídku postupně odmítly herečky Kate Winslet, Vera Farmiga i Maggie Gyllenhaal. Úlohu nakonec získala izraelská hvězda Ayelet Zurer, jejíž matka pocházela ze Slovenska a za druhé světové války se skrývala v místním klášteře.
Veškeré natáčení na place probíhalo kompletně v angličtině. Cizí jazyk museli používat všichni herci včetně těch českých. Hlas do tuzemské verze propůjčila hlavní hrdince dabérka Lucie Trmíková a celý film tak prošel poměrně složitou postprodukcí. Menší rošáda proběhla také u postavy Františky Plamíkové. Původně navrhovanou Hannu Schygullu před kamerou nakonec nahradila Dagmar Bláhová.
Dlouhé úpravy textu a autentická místa
Přípravy scénáře vycházely přímo z rodinných archivů. Dcera Milady Horákové Jana Kánská poskytla tvůrcům do té doby nezveřejněné osobní dopisy, fotografie a paměti svého otce. Tým úzce spolupracoval s řadou historiků a postupně zpracoval neuvěřitelných dvaapadesát různých verzí textu. Dospělou dceru si ve výsledném snímku zahrála herečka Taťjana Medvecká.
Filmaři si potrpěli na velkou vizuální věrohodnost všech lokací. Pro výslechovou kancelář využili zcela opuštěný vybydlený dům ve Washingtonově ulici v Praze. Stupínek u závěrečného soudu si štáb dokonce vypůjčil z muzea a herci tak využívali naprosto autentický historický kus nábytku. Exteriéry filmové rodinné vily posloužily ve stejné době i pro snímky Balada o pilotovi a Případ dvou básníků.
Oceněné kostýmy a známé postavy
Dějová linka otevírá téma složitých životních rozhodnutí. U ústřední postavy vítězilo svědomí nad vlastním bezpečím i klidem celé rodiny. Její život ukončila poprava koncem června roku 1950. Za udělení milosti tehdy bezvýsledně orodovaly velmi významné světové osobnosti jako Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová.
Před kamerou ožily i další reálné historické figury tehdejší doby. Roli Klementa Gottwalda si s jistotou zopakoval Jiří Vyorálek, který si prezidenta zahrál už dříve v televizním seriálu České století. Snímek vzbudil po svém uvedení poněkud rozporuplné divácké reakce. Z udílení filmových cen Český lev si nakonec odnesl dvě sošky za nejlepší masky a kostýmy.
Snímek Milada můžete zhlédnout na Nova Cinema v pátek 26. června od 12:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
