Filmová komedie Muži v offsidu z roku 1931 patří k oblíbeným dílům počátků naší kinematografie. Ústřední roli vášnivého fotbalového fanouška Richarda Načeradce si na žádost autora knižní předlohy prosadil tehdy nepříliš známý Hugo Haas. Snímek přitom vznikl jako znouzectnost k zaplnění prázdného času v ateliérech a tvůrci od něj očekávali naprostý divácký propadák.
Rychlé sepsání scénáře
Pražské ateliéry AB se na počátku 30. let potýkaly s produkčním oknem a hrozily jim velké finanční ztráty. Vedení proto přistoupilo k bleskovému řešení a rozhodlo se narychlo zfilmovat sportovní román spisovatele Karla Poláčka. Režisér Svatopluk Innemann knihu podle svých slov vůbec nečetl a celkový scénář sestavil s kolegy za sedm dní. Samotný Poláček k hotovému textu obratem dopsal filmové dialogy během jediné hodiny strávené v Bohuslavově kavárně.
Úsměvné věkové rozdíly
Tvůrci si do hlavní role majitele obchodu s konfekcí přáli obsadit ostříleného Josefa Rovenského. Autor předlohy si tvrdohlavě prosadil Haase s odůvodněním, že přesně on dokáže naturelu svérázného fanouška vtisknout tu správnou jiskru. Pro herce to znamenalo první velký kariérní úspěch a filmaři se o něj vzápětí začali doslova prát. Zvláštní obsazení přineslo věkovou anomálii u filmové rodiny krejčího Habáska. Otce si zahrál tehdy dvaatřicetiletý Jindřich Plachta a syna ztvárnil Eman Fiala, který byl ve skutečnosti o několik měsíců starší než jeho filmový tatínek.
Technické potíže se zvukem
Zavádění nové zvukové technologie provázely na place nemalé potíže a režisér Innemann se netajil složitým přechodem od osvědčených němých snímků k dětským krůčkům tehdejší aparatury. Kritici pak odsoudili nevkusný hudební podkres poskládaný ze starých melodií beze smyslu přes sebe a mluvili o obrovské akustické škodě.
Zvláštností fotbalového příběhu zůstává osobní vztah Poláčka ke sportu. Knižní autor kopanou ve skutečnosti vůbec neměl rád a pondělní hodnocení víkendových zápasů v kavárnách ho nudila k smrti.
Cenné historické záběry
Snímek divákům nabízí dobové záběry na dnes již neexistující pražská místa. Na plátně se objevuje staré hřiště fotbalové Sparty, zábavní park ve vršovickém Edenu i historický most císaře Františka Josefa I. Zvláštní pozornost poutá funkční krytý pohyblivý chodník na Letnou. První pražský eskalátor za padesát haléřů fungoval pouhých devět let a do dnešních dnů se z něj zachovalo jen zábradlí z horní části trati. Oblíbený příběh pak končí šťastnou svatbou mladého Emana s Emilkou v kostele svaté Ludmily na náměstí Míru.
Jméno první české světice se ve filmu objevuje hned dvakrát a Načeradec si v jedné hospodské scéně objednává rovnou čtvrtku svaté Ludmily. Jde o proslulé mělnické víno, jehož původní vznik se datuje právě k dobám kněžny. Do veselého scénáře se ovšem dostala jedna na svou dobu zvláštní věta o plánovaném vyhubení židů, která z dnešního pohledu a s ohledem na pozdější vývoj působí hodně znepokojivě.
Příběh o znesvářených fanoušcích nakonec u diváků slavil nečekaný triumf. Místo předpovídaného finančního propadáku se film hrál v pražských kinech celých dvanáct týdnů v kuse a zaznamenal velký komerční úspěch. Knižní román patřil k nejoblíbenějším knihám Karla Čapka. Filmová adaptace navíc vynechala původní literární linku s mezinárodním zápasem Československa proti Maďarsku a nahradila ji čistě lokálním pražským fotbalovým derby obou znesvářených klubů.
Snímek Muži v offsidu můžete zhlédnout na ČT1 v neděli 14. června od 14:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
