Při natáčení italské komedie Nesnáze pana účetního z roku 1976 si filmaři pomáhali řadou neobvyklých triků, a tak slavné Fantozziho auto jezdilo pomocí skrytých přídavných koleček. Luxusní dovolenou na ostrově Capri navíc štáb natočil přímo v jednom z římských hotelů. Vytváření iluzí se nevyhnulo ani fiktivnímu sovětskému křižníku, kvůli kterému tvůrci úmyslně ničili filmový materiál a nahráli falešný sportovní přenos.
Účetní uniká před křižníkem i do kasina
Ugo Fantozzi, kterého ztvárnil Paolo Villaggio, pracuje jako řadový úředník v obrovské italské firmě. V rámci svých pracovních povinností doprovází nadřízeného do kasina v Monte Carlu a účastní se slavnostního spuštění lodi na vodu. Spolu s dalšími zaměstnanci také čelí nucenému firemnímu promítání uměleckých filmů. V osobním životě se pak pokouší odjet na dovolenou s kolegyní slečnou Silvani.
Scény z dovolené na ostrově Capri sice ve filmu působí idylicky, štáb ale ve skutečnosti natáčel v centru Říma. Roli ostrovního ubytování převzaly prostory římského hotelu delle Nazioni.
Natáčení na falešných místech a spojitost s Fantomasem
Veškeré luxusní scény se odehrávají v pečlivě vybraných římských lokacích. Sídlo hraběnky Serbelloni Mazzanti Vien dal Mare si zahrála Villa Miani na kopci Monte Mario. Stejná budova se o jedenáct let dříve objevila také ve francouzském snímku Fantomas se zlobí z roku 1965. Obyčejným nočním klubem se stal římský podnik Capriccio.
Samotné spuštění lodi na vodu točil štáb ve starobylém přístavu Civitavecchia. Roli venkovské nemocnice převzala bývalá klinika v obci Fonte Nuova nedaleko Říma.
Legendární scéna se schody a zničený filmový materiál
Zcela samostatnou kapitolou se stala parodie na sovětský snímek Křižník Potěmkin. Ve filmu nese jméno Křižník Kotiomkin a podepsán je pod ním fiktivní režisér Serghei M. Einstein. Režisér Luciano Salce celou sekvenci se schody natočil před Národní galerií moderního umění v Římě. Aby výsledek působil jako staré avantgardní dílo, filmaři materiál uměle poničili a nechali ho zestárnout.
Divákům utkvěl v paměti detail matčina oka, které patřilo italské herečce Albě Maiolini. Tvůrci upravili i celkovou délku fiktivního filmu. Uvedli, že se skládá z osmnácti cívek, i když skutečný Křižník Potěmkin trvá zhruba pětasedmdesát minut. Fantozzi poslouchá cestou do kina sportovní přenos, který pro potřeby natáčení namluvil skutečný italský komentátor Nando Martellini.
Skrytá kolečka a návrat vlastního hlasu
Zvláštní technické řešení si vyžádala Fantozziho doprava do práce. Přibližně v páté minutě filmu pod jeho autem během úvodních titulků jedou malá přídavná kolečka. Změna nastala v hereckém obsazení, přesněji ve zvukovém studiu. Představitel Calboniho Giuseppe Anatrelli mluvil v prvním filmu z roku 1975 hlasem dabéra Gianniho Marzocchiho, ve druhém díle už dostal prostor jeho vlastní hlas.
Představitel hlavní role Paolo Villaggio těžil při psaní scénáře ze svých osobních zkušeností. Před začátkem herecké dráhy pracoval jako úředník v rodném Janově. Postavu vytvořil v roce 1968 pro televizní pořad a následně napsal více než dvacet knih. Zahrál si i ve vážnějších filmech a spolupracoval s Federicem Fellinim na snímku Hlas luny a s Mariem Monicellim na filmu Drazí, zatracení přátelé.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
