V komedii Pan účetní jde do důchodu z roku 1988 skončí hlavní hrdina nedopatřením na promítání snímku pro dospělé. Filmaři tuto scénu natočili v reálném římském kině, které v té době lechtivé filmy skutečně promítalo.
Ugo se těžce smiřuje s volným časem
Účetní Ugo Fantozzi v podání Paola Villaggia odchází po třiceti letech u velké společnosti do penze. Najednou má spoustu volného času, který se snaží vyplnit hlídáním vnučky Ugy, nákupy s manželkou Pinou, kterou hraje Milena Vukotic, nebo hrou golfu. Brzy se z něj stává hypochondr a z čiré zoufalosti zfalšuje své doklady, aby získal nové zaměstnání. Pina se nakonec tajně nechá zaměstnat jako uklízečka v hotelu, aby mohla platit jeho bývalému šéfovi za to, že manžela vezme do podniku zpět.
Budova společnosti, kam se hlavní hrdina touží vrátit, patřila ve skutečnosti technologické firmě Saritel ve městě Pomezia. Stalo se tak poprvé v historii série, kdy filmové sídlo podniku neleželo přímo v Římě. Ředitele Barambaniho zde ztvárnil Paul Müller, který si v předchozím snímku Maléry pana účetního zahrál jiného manažera, vikomta Cobrama. Tvůrci do příběhu přidali i nová bizarní oddělení, a tak Fantozzi s kolegyní Silvani v podání Anny Mazzamauro pracují v sekci Hledání živých zazděných úředníků.
Fantozzi poslal sám sebe domů v papírové krabici
Penzista si jde vyzvednout své peníze na skutečnou poštu na římské adrese Via Marmorata 4. Před budovou na něj dokonce čekají motorkáři přesně tak, jak to diváci vidí ve filmu. Scény, ve kterých zloději Fantozziho po převzetí důchodu neustále okrádají, štáb následně pořídil v pobřežním městečku Fregene.
Aby se hrdina vyhnul dalším kapesním krádežím, pošle sám sebe domů jako balík. Papírová krabice směřuje na adresu Via Carso 59. Tento dům stojí přímo naproti budově na nábřeží Lungotevere Testaccio, kterou tvůrci využili jako účetního bydliště ve snímku Maléry pana účetního. Divoká jízda v autíčku Bianchina se natáčela na římském náměstí Piazza Barberini.
Pes odmítl fotbal a sledoval americkou komedii
V jedné ze scén sleduje obrovský pes televizi a zavrčením odmítne pokus přepnout program na fotbalové utkání. Na obrazovce v tu chvíli běží americká komedie The Ugly Dachshund z roku 1966. Když se později Fantozzi pokusí problematického psa vyhodit z jedoucího auta, nachází se na státní silnici Appia nedaleko města Terracina. Nejde tedy o dálnici, jak naznačuje filmový příběh.
Mastina původně vlastnili zloději, kteří ho vycvičili k nočnímu otevírání dveří domů. V osobním životě dcery Mariangely v podání Plinia Fernanda se objevuje nová postava manžela Piera. Diváci z něj vidí pouze silně ochlupenou paži, protože tvůrci postavu koncipovali jako napůl opici. V dalších filmech série dostal zeť jméno Bongo.
Ztracený penzista vylezl rakouskou toaletou
Bývalí zaměstnanci v čele s účetním Filinim, kterého hraje Gigi Reder, vyrazí na organizovaný výlet do Benátek. Cesta autobusem trvá osmnáct hodin a Fantozzi uprostřed noci nutí řidiče zastavit v tunelu, kde vystupující cestující srazí projíždějící kamiony. Skupina nakonec dojde do města pěšky z Roviga a při jídle v restauraci ji spláchne nešikovný expert na vodní lyžování. Fiktivní benátská ulice Calle dei Colombi je ve skutečnosti ulička Calle del Selvadego kousek od náměstí Svatého Marka.
Následnou prohlídku Postojnských jeskyní produkce kompletně přesunula jinam. Filmový štáb tyto záběry natáčel v jeskynním komplexu Pastena v provincii Frosinone. Fantozzi se v podzemí ztratí, načež se pohádá s ozvěnou, která na jeho jméno odpovídá urážkami. V jeskyních stráví osmdesát jedna dní a na denní světlo nakonec vyleze skrz záchodovou mísu v rakouském lázeňském městě Bad Kleinkirchheim.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
