Když do kin v roce 1976 vstoupila rodinná komedie Páni kluci, málokterý z diváků tušil, jakou politickou a profesní hru tvůrci v titulcích rozehráli. Režisérka Věra Plívová-Šimková dokonce při práci se třemi dětskými uličníky a slavnými herci ani netušila, komu doopravdy patří scénář.
Hraběcí sirotek bojuje o přízeň
Sirotek Tomáš (Michael Dymek) žije se svými opatrovníky – energickou tetou Apolenou v podání Ivy Janžurové a strýcem Václavem (Karel Augusta) v malém poklidném městečku jménem Levín. Píše se rok 1901 a Tomáš se svými nejlepšími kamarády Jožkou (Petr Starý) a tulákem Hubertem (Petr Voříšek) neustále vymýšlejí různé lumpárny. Když se Tomáš kvůli spolužačce Blance (Magda Reifová) rozhodne získat odměnu pro nejlepšího žáka a pokusí se o podvod se školními lístky, průšvih je na spadnutí. Parta se proto rozhodne utéct z domova na starý hrad Pokštejn, ale místo klidného úkrytu se připletou k partě skutečných zlodějů.
Tvůrci při přípravách příběhu, vycházejícího z románu Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera, použili starší scénář od zakázaného Jana Procházky. Jeho jméno se však kvůli tehdejší politické situaci na plátně objevit nesmělo, takže ho zaštítil svým vlastním jménem herec a začínající režisér Vít Olmer, který si zároveň ve filmu střihl drobnou roli otce Blanky. Samotná režisérka Věra Plívová-Šimková se jméno skutečného autora nikdy nedozvěděla. Kolegové jí pravdu pro jistotu tajili, protože byla pověstná svou sdílností a báli se, že by informace propálila před úřady.
Původně měl hudbu ke snímku skládat slavný Zdeněk Liška, kvůli zdravotním komplikacím a zaneprázdnění ale místo sebe doporučil Petra Hapku.
Nebezpečný blesk a rozplakaný uličník
Pro Jiřího Lábuse natáčení s výbušninami znamenalo pořádný šok. Během noční scény s ukrytými zloději na hradě měl podle scénáře do jednoho ze stromů uhodit blesk. Místní pyrotechnik, kterému štáb říkal „ohnivý mužíček“, však třaskavinu namontoval tak razantně, že při výbuchu ze sousedního stromu opadaly všechny větve. Lábus stál zrovna poblíž a výbuch ho natolik znejistil, že z úleku dva dny v kuse koktal.
Problémy neminuly ani Michaela Dymka. Ve slavné scéně, kdy má Tomáš natírat plot a lstí donutí ostatní kluky, aby mu za práci s barvou dokonce sami platili pochvalnými lístečky, se mu nedařilo podle představ režisérky pronést repliky. Plívová-Šimková ho nutila záběr neustále opakovat, až se mladý herec nakonec rozplakal. I přes potíže se mu práce vyplatila. Za honorář 6 000 korun pořídil sobě a bratrovi jízdní kola a mamince elektrický motor k šicímu stroji.
Cenzura v hudbě a historický vlak
Ideologickým zásahem musela projít i úvodní píseň Nestůj a pojď, kterou nazpíval Václav Neckář. Původní text obsahoval pasáž „My jsme ti tři jak se patří, výkvět a smetánka“. Dramaturg Ludvík Toman však zasáhl s tím, že v socialismu žádná smetánka a výkvět neexistují. Filmaři tak pro úvodní titulky text narychlo přepsali na „nápadů studánka“. Jenže cenzorům unikl malý detail. Když se stejná píseň zpívá přímo ve filmu v podání dětských herců, zazní v původní zakázané verzi, které si nikdo nevšiml.
Vizuální podobu dotvořila železnice. Tvůrci jen těžko sháněli provozuschopnou parní lokomotivu. Nakonec našli lokomotivu z Mnichova Hradiště a poskládali staré vozy, které na Barrandově upravili. Starý uherský služební vagon dostal falešnou střešní nástavbu, a lokomotiva, kterou pojmenovali Vlkava, dnes mimochodem odpočívá jako exponát v Technickém muzeu v Brně a její filmový záběr z Pánů kluků využili tvůrci komedie Rozpuštěný a vypuštěný, pouze jej zrcadlově obrátili.
Fiktivní železniční stanice Levín se přitom málem jmenovala Zaječí. Z dálky totiž původní nápis Levín připomínal slovo Lenin. Místní obyvatelé se však proti návrhu na přejmenování ohradili, a tak tvůrci od změny upustili.
Českou komedii Páni kluci odvysílá stanice Nova v neděli 1. listopadu v 16:05.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
