Běžné žánrové snímky spoléhají na laserové bitvy a ohlušující exploze. Film Příchozí však vsadil na lingvistiku a intelektuální hru s divákem. Režisér Denis Villeneuve stvořil dílo, které neděsí prvoplánovými monstry, ale nutí přemýšlet o podstatě komunikace i vnímání času. Amy Adams v hlavní roli exceluje, přestože jí Akademie nepochopitelně upřela nominaci na Oscara. Pokud si tento klenot pustíte, zaměřte se na detaily, které často unikají pozornosti.
Co ve filmu opravdu zaznělo v čínštině?
Jedním z největších otazníků celého příběhu zůstává scéna v závěru filmu. Doktorka Louise Banksová se ocitá tváří v tvář čínskému generálovi Shangovi na galavečeru v budoucnosti. Právě zde jí generál prozradí, co mu zašeptala do ucha v kritickém okamžiku, kdy se světové mocnosti chystaly odpálit jaderné hlavice. Režisér Denis Villeneuve se rozhodl diváky napínat a v této scéně záměrně nepoužil titulky.
Tajemství odhalil až scenárista Eric Heisserer během festivalu Fantastic Fest v Austinu. Věta, která zastavila globální konflikt, zní: „Ve válce nebývají vítězové, jen vdovy.“ Heisserer přiznal, že na překladu do mandarínštiny pracoval týdny, jen aby Villeneuve titulky nakonec z finálního střihu odstranil. Chtěl zachovat roušku tajemství.
Klokaní mýtus
V jedné ze scén Louise vysvětluje plukovníkovi Weberovi původ slova „klokan“. Tvrdí, že když kapitán James Cook dorazil do Austrálie a zeptal se domorodců na podivné zvíře, odpověděli „gangurru“. To mělo v jejich řeči znamenat „nerozumím ti“. Cook si to mylně vyložil jako název onoho tvora a omyl se zapsal do dějin.
Louise však později Ianovi přizná, že tato historka není pravdivá. Jde o lingvistický mýtus, který vědci vyvrátili už v 70. letech minulého století. Ve skutečnosti slovo „gangurru“ v jazyce Guugu Yimithirr opravdu označuje klokana velkého.
Lingvistka tento příběh používá zcela chladnokrevně jako pedagogickou pomůcku. Potřebuje armádě rychle demonstrovat složitost komunikace a riziko nedorozumění. Nejde o chybu scénáře, ale o důkaz její profesní zdatnosti a pragmatismu.
Špinavé úterý
Denis Villeneuve měl o představitelce hlavní role jasno od začátku. Amy Adams byla jeho první a jedinou volbou. Herečka scénář obdržela a stačilo jí méně než 24 hodin na to, aby na nabídku kývla.
Chemie na plátně funguje i díky jejímu parťákovi. Jeremy Renner a Amy Adams se zde nepotkali poprvé. Spolupráci si vyzkoušeli už ve snímku Špinavý trik z roku 2013, kde si sedli lidsky i profesně. Renner se zde musel vymanit ze škatulky akčních hrdinů a zahrát citlivého fyzika, což zvládl s přehledem.
Vizuální stránka filmu se vymyká naleštěným standardům Hollywoodu. Režisér s kameramanem Bradfordem Youngem nazývali tento styl „špinavé sci-fi“. Cílem bylo vyhnout se sterilnímu prostředí kosmických lodí.
„Mělo to působit, jako by se to dělo jednoho ošklivého úterního rána. Jako když jste dítě v autobuse, venku prší a vy se díváte z okna a sníte,“ popsal svou vizi Denis Villeneuve. Atmosféra sychravého dne dodává filmu na autentičnosti a uzemňuje fantastické prvky do reality.
Odmítnutý název
Snímek vychází z povídky Teda Chianga s názvem „Story of Your Life“ (Příběh tvého života). Tento název se však testovacímu publiku nelíbil a studio jej považovalo za málo úderný pro celovečerní film. Proto došlo ke změně na jednoduché Arrival. Samotný autor předlohy Ted Chiang byl s adaptací spokojený a změny posvětil. „Myslím, že je to ten nejvzácnější případ, kdy jde o dobrý film a zároveň dobrou adaptaci. A když uvážíte historii adaptací psané sci-fi, je to doslova zázrak,“ řekl Chiang pro web IMDb.
Jazyk zrozený z inkoustu
Vizuální podoba mimozemského písma nevznikla v počítači trikařů, jak bývá v Hollywoodu zvykem. Autorkou unikátních kruhových logogramů je umělkyně Martine Bertrandová. Její prvotní skici tuší zaujaly režiséra natolik, že se staly základem celého lingvistického systému ve filmu.
Aby byl jazyk logický a funkční, tvůrci si přizvali na pomoc těžkou váhu. Konzultantem se stal Stephen Wolfram, uznávaný britský fyzik a tvůrce softwaru Mathematica. Společně se svým synem analyzovali každý logogram, aby zajistili, že systém bude dávat matematický smysl. Ve filmu se nakonec objevilo 71 plně funkčních znaků z více než stovky navržených.
Abbott a Costello
Ian Donnelly (Jeremy Renner) pokřtí dvojici heptapodů jmény Abbott a Costello. Nejde o náhodnou volbu, ale o sofistikovaný odkaz na legendární americké komiky Buda Abbotta a Loua Costella, kteří zářili ve 40. a 50. letech.
Jejich nejslavnější scénka nese název „Who’s on First?“ (Kdo je na první metě?) a je celá postavena na absurdním slovním nedorozumění. Přesně tento motiv zmatení jazyků a složitého hledání společné řeči tvoří páteř celého snímku. Režisér tímto detailem vzdává hold faktu, že humor a chaos jsou často nedílnou součástí komunikace.
Pojistka z dob horníků
V hi-tech prostředí vojenského stanu a v blízkosti pokročilé mimozemské lodi působí obyčejná ptačí klec jako pěst na oko. Kanárek uvnitř však plní životně důležitou roli, kterou lidstvo zná už staletí.
Tvůrci si tento prvek vypůjčili z hornické praxe. Havíři si do dolů brávali kanárky, protože tito ptáci jsou extrémně citliví na toxické plyny, jako je oxid uhelnatý nebo metan. Pokud kanárek přestal zpívat nebo omdlel, horníci věděli, že musí okamžitě utéct. Ve filmu slouží jako živý senzor pro případ, že by mimozemšťané náhle změnili složení atmosféry ve své lodi.
Celý film je koncipován jako kruh. Jméno dcery hlavní hrdinky, Hannah, je palindrom, čte se stejně zepředu i zezadu. To přesně odráží téma snímku, kde čas neplyne lineárně. Pokud si chcete tento myšlenkový zážitek vychutnat, nalaďte si stanici Nova Cinema. Film Příchozí vysílá dnes, 21. ledna, ve 20:00. Repríza následuje hned v úterý, 22. ledna v 15:35.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
