Kriminální seriál Případ pro zvláštní skupinu ukrývá ve svém zákulisí řadu nečekaných momentů. Televizní projekt s Terezou Brodskou a Jiřím Schmitzerem narazil po svém dokončení na společenské změny a musel na své uvedení čekat dlouhé roky. Filmařům se během natáčení nevyhnulo několik úsměvných chyb a zároveň se jim podařilo věrně zachytit skutečné kriminální kauzy.
Odložená premiéra a utajená identita scenáristy
Seriál Případ pro zvláštní skupinu volně navázal na projekt Malý pitaval z velkého města. Tvůrci sice vyměnili hlavní vyšetřovací tým, ale zachovali oblíbený koncept uzavřených případů. Hotové dílo s Josefem Somrem se mělo na televizních obrazovkách poprvé objevit na podzim roku 1989. Vlivem tehdejších společenských událostí a listopadové revoluce ovšem vysílání dostalo červenou.
Rozhodnutí padlo především kvůli samotnému scenáristovi. Antonín Prchal byl totiž bývalý důstojník státní bezpečnosti a své texty raději podepisoval uměleckým pseudonymem Ivan Gariš. Zpracované dílo proto putovalo do trezoru a diváci jej poprvé viděli až v roce 2003 na jedné z komerčních stanic.
Změněná roční období a jiné detaily
Štábu se při natáčení nepodařilo uhlídat několik detailů. V první epizodě s názvem Noční chodec přijíždí Jiří Schmitzer pro kolegu zbrusu novým vozem značky Lada s hranatými světly. Jakmile ovšem dorazí před dům svého společníka, auto má zničehonic světla kulatá.
Zvláštní změny ročních období si bedliví diváci všimnou ve 4. díle Král se zlobí. Pavel Zedníček a Jiří Krampol vystupují z autobusu obklopeni podzimním žlutým listím, ale kamera následně ukazuje chatu se stromy plnými jarních květů.
Zedníček s Krampolem si navíc oproti svým rolím vzorných kriminalistů z Pitavalu tentokrát zahráli muže na opačné straně zákona. Alois Švehlík ve druhém díle ztvárnil bytaře a ke vloupání používá snadné rozlomení cylindrické vložky. Tento zastaralý postup by podle odborníků na dnešní bezpečnostní zámky rozhodně nestačil.
Skutečné zločiny a neviditelná herečka
Mnoho seriálových zápletek vychází z reality a odráží tehdejší kriminální kauzy. Jana Štěpánková přesvědčivě ztvárnila podvodnici vybírající od rodičů peníze za fiktivní protekci u přijímacích zkoušek na vysokou školu. V případě neúspěchu uchazeče peníze v tichosti vrátila, ale jinak pro úspěch studenta neudělala vůbec nic. Jiří Kodet coby ohrožený muž marně prosil vyšetřovatele o policejní ochranu, ti ho ovšem odmítli a nedali mu ani sledovací hlídku.
Zvláštností celého hereckého obsazení zůstává Zuzana Bydžovská. Její hlas zní ve sluchátku v každém díle jako sestra Agáta, osobně se ale před kamerou v žádné scéně neobjeví. V jedné z prvních scén dokonce skupina diváků sleduje skutečný film pro dospělé z americké produkce z roku 1980.
Zámecké prostředí a utajené velitelství
Filmaři pro natáčení vybrali rozmanitá místa v hlavním městě i mimo něj. Hlavní sídlo zvláštní skupiny umístili do tehdy moderní budovy Studentského domu Českého vysokého učení technického v pražských Dejvicích. Architektonická stavba Oldřicha Dudka tak na obrazovce posloužila účelům bezpečnosti. Během natáčení štáb zavítal také na Uhelný trh na Starém Městě a pražské Vítězné náměstí poskytlo prostor pro doupě skořápkářů. V šesté epizodě se Jiří Langmajer vydává krást na známý barokní zámek Veltrusy.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
První epizodu s názvem Noční chodec vysílá Televize Seznam 23. června ve 20:10 a reprízu nabízí o dva dny později ve 22:20.
