Válečný thriller Smrtihlav z roku 2017 měl jít do kin už o rok dříve, premiéru ale tvůrci odložili kvůli možné záměně se snímkem Anthropoid z pozdního léta 2016. Ve filmu pak českoslovenští parašutisté po seskoku u Plzně putují zasněženými horami, které v tomto kraji ale vůbec neleží. Pozorný pohled odhalí i maďarskou cukřenku uprostřed Prahy nebo kulomet, který v rukou obránce kostela během přestřelky mění svůj tvar.
Vzestup Reinharda Heydricha před přípravou atentátu
Válečný snímek sleduje kariéru a život nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v podání Jasona Clarkea, který se podílel na přípravě takzvaného konečného řešení židovské otázky. Výrazný prostor dostává i jeho manželka Lina von Osten, již ztvárnila Rosamund Pike. Druhá dějová linie se soustředí na československé odbojáře Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, které hrají Jack Reynor a Jack O’Connell. Dvojice parašutistů podstupuje výcvik a chystá se v okupované Evropě na Heydricha spáchat atentát.
Původní název filmu HHhH vychází ze zkratky, kterou používalo gestapo pro větu „Himmlers Hirn heißt Heydrich“, v překladu „Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich“. V českých kinech ale snímek běžel pod názvem Smrtihlav, který vzešel z divácké ankety tuzemského distributora. V ní lidé vybírali ještě mezi variantami HHhH, Atentát na Heydricha, Pražský kat a Muž se železným srdcem, což byl titul používaný ve Spojených státech a na Slovensku.
Stejnojmennou knižní předlohu HHhH napsal Laurent Binet, který v 90. letech 20. století vyučoval francouzštinu na Vojenské akademii v Liptovském Mikuláši a tam se seznámil s československou historií. Za tuto románovou prvotinu získal v roce 2010 Goncourtovu cenu a v době vydání vyšla kniha v patnácti jazycích.
Maďarská cukřenka uprostřed Prahy
Režisér Cédric Jimenez natáčel v Praze a v Budapešti, což ve filmu zanechalo několik viditelných stop. V čase 1:19:20 se v záběru objeví nádoba s maďarským nápisem „Cukor“, přestože předtím i potom jsou ve městě vidět české nápisy. Pražské tramvaje mají navíc ve filmu žlutou barvu, ačkoliv ve skutečnosti byly a stále jsou červené. Po seskoku u Plzně se zase parašutisté brodí sněhem a procházejí horami, jaké se v blízkém okolí města vůbec nenacházejí.
Když Gabčík s Kubišem a ostatními parašutisty hrají ve výcvikovém středisku ve Skotsku kopanou, zní k tomu píseň „Bé-bé“ od swingové zpěvačky Inky Zemánkové, kterou v roce 1942 napsal i otextoval Jaroslav Moravec.
Dobové reálie ale v jiných scénách selhávají u kostýmů a výpravy. Během Noci dlouhých nožů v roce 1934 střílí příslušník SS ze samopalu MP38 nebo MP40, který se vyráběl až od roku 1938. V roce 1942 pak Heydricha navštíví prostitutka v moderních botách na jehlovém podpatku, jaké se tehdy nenosily, a nákladní auto v závěrečné scéně z doby kolem roku 1939 má na kolech tehdy neexistující sněhové řetězy.
Odbojář střílí v kostele z britského i československého kulometu
Výrazné odchylky od historie i chyby v kontinuitě provázejí samotný atentát a následný boj v kostele. Podle historiků se v kostele skrývalo sedm parašutistů vyzbrojených pouze pistolemi, kteří zranili pět nepřátel. Ve filmu ale obránci pálí ze samopalů Thompson a STEN, karabiny M1 i lehkého kulometu a zastřelí desítky vojáků SS. J
ednomu z obránců se navíc během boje mění zbraň přímo v rukou, když v některých záběrech drží britský kulomet BREN s dlouhým zahnutým zásobníkem a v jiných československý kulomet s rovným zásobníkem. Při samotném útoku na Heydricha je pak v pozadí vidět parašutista vrhající granát už ve chvíli, kdy se Heydrich po selhání samopalu natahuje pro pistoli, a v dalším záběru se tento hod granátem ukáže znovu.
Tvůrci upravili také osudy jednotlivých aktérů a příčinu Heydrichovy smrti. Ve filmu nezazní, že Heydrichova zranění po výbuchu byla spíše povrchová a zemřel až o týden později na otravu krve poté, co se mu do rány dostaly koňské žíně z výplně sedadla. V nemocnici ho ve snímku navštíví Heinrich Himmler v podání Stephena Grahama, ke schůzce ale ve skutečnosti nedošlo a Heydrichův stav se během léčby dokonce zlepšil natolik, že mohl vsedě jíst.
Skupina Anthropoid ve skutečnosti nespolupracovala se Třemi králi, štábní kapitán Václav Morávek nespáchal sebevraždu, ale padl v přestřelce s gestapem na Prašném mostě, a Josefa Mašína nezastřelil osobně Heydrich, protože byl popraven až během heydrichiády. Heydrichův pobočník Klein, který po útoku pronásledoval Gabčíka, rovněž nebyl zastřelen.
Heydrich s nižší hodností v uniformě říšského protektora
Nesrovnalosti se týkají i samotného Heydricha. Ačkoliv jako pilot nasazoval život na různých frontách a byl sestřelen a zraněn, film tuto část jeho kariéry vůbec nezmiňuje. V roce 1939 má přitom na šedé válečné uniformě medaile za frontovou službu u letectva, které ve skutečnosti získal až v roce 1941 po napadení Ruska jako důstojník Luftwaffe v záloze.
Po jmenování říšským protektorem zase nosí nižší hodnost gruppenführera místo správné hodnosti obergruppenführera, kterou má na uniformě pouze během jmenovacího proslovu. Ve filmu se naopak objevuje v hnědé košili z období před rokem 1932, v níž se podle sběratelů druhé světové války nedochovala žádná jeho skutečná fotografie.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
