Nejpodivnější hadi světa

Na stovek je několik tisíc druhů hadů a každý z nich je něčím speciální. Na zvláštních místech žije například smrtonoš zmijí, žijící na pouštích Západní Austrálie, kde o potravu nezavadí dlouhé dny a proto, aby šetřil energii, jen leží a namísto aktivního hledání vábí svou kořist na pohyb konce ocasu připomínajícího malou larvu. Mornár olivový zase žije v moři a na ocasu má světločtivé senzory, takže dokáže vnímat ("vidět") základní obrysy ocasem, čehož využívá při lovu. Jiní hadi se vyznačují zvláštnostmi v potravě - chřestýšova běloretý z JV Asie má speciální zuby, které mu jako dva prsty na střídačku posouvají potravu do chřtánu, japonský had areas iwasaki žere jen hlemýždě, kobra žebrovaná z Namibie zase výhradně chameleony. Hadi jsou i různých velikostí - užovka červovitá je tak tenká, že se schová mezi stébla trávy a loví červy, oproti tomu anakonda velká může mít až 250 kg, délku autobusu a své velké kořisti loví vody, zabíjí je škrcením. Zuby jsou dalším rysem, specifickým u mnohých druhů hadů - zmije gamburská má zuby dlouhé až 5 cm a celý život jí dorůstají nové. Jiní hadi se zvláštně pohybují, třeba bojga rajská, která dokáže díky schopnosti zploštit své tělo do tvaru křídla létat vzduchem, nebo chřestýš rohatý, který se na rozpáleném písku pohybuje bokem tak, že se dotýká země vždy jen dvěma částmi těla, přesto dokáže vyvinout rychlost i 29 km/h. Zvláštními druhy jsou všichni chřestýši, které spojuje to, že rodí živá mláďata s jedem a bez chřastidel, která jim dorůstají až během života. A korálovka je přirozeným predátorem chřestýšů, protože je imunní vůči jejich jedu, i proto se jí přezdívá "hadí král". Indonéská kobra dokáže plivat jen až do 2 metrů a vždy míří do očí protivníka, kterého tím dokáže i oslepit. Někteří hadi mají málo jedu, proto musí kořist dlouho držet v tlamě, aby jim neutekla dřív, než zemře. Zmije rohatá, žijící na afrických pouštích, má dva růžky a před horkem se zavrtává do chladného písku, odkud jí růžky koukají, zatímco křovináři ostnitý má nad očima šupinky připomínající řasy. Krajta mřížkovaná, která dorůstá až 9 metrů, přesto dokáže šplhat po stromech a kořist poté přepadá seshora, při žraní dokáže čelist rozevřít až do 180 stupňů. V korunách stromů žije a loví i liánovec kapský, štíhlý had, který splývá s větvemi a loví hlavně ještěrky. Druhů hadů je spousta a dokument se snaží dokázat, že je každý z nich něčím zvláštní. Americký dokument (2020)