Komedie U mě dobrý režiséra Jana Hřebejka z prostředí libeňské zahrádkářské kolonie přenesla na plátna osudy party drobných podvodníčků a karbaníků. Za kamerou se během vzniku filmu odehrávaly momenty, které divákům v kinech i u televizních obrazovek zůstaly skryty. Tvůrci museli řešit nečekaná zranění, obavy mladých herců i složité úpravy zevnějšku.
Nečekaná změna role a umělá pleš
Petr Jarchovský původně slíbil Boleslavu Polívkovi krásnou postavu. Polívka si doma s nadšením přečetl scénář a ihned se zamiloval do role bývalého disidenta a hospodského Tondy. Rychle ale zjistil, že tvůrci s ním počítají pro úplně jiný part a Tondu ztvární Jiří Schmitzer. Na Polívku tak zbyl plešatějící bývalý kouzelník pan Mrklas.
S rolí se rychle sžil, ale maskérské úpravy mu přinesly nečekané komplikace v osobním životě. „Všem svým známým i neznámým musím vysvětlovat, že to, co vidí, je práce uměleckého maskéra a nikoliv pomsta přírody,“ postěžoval si Polívka v dobových rozhovorech k filmu.
Umělá pleš působila natolik přesvědčivě, že mu ztrátu vlasů věřilo i jeho nejbližší okolí. Kolegové na place si z jeho nového vzhledu často dělali legraci. Polívka proto musel ve volném čase nosit čepici, aby se vyhnul neustálým dotazům na své zdraví.
Oteklá tvář a facka na desátý pokus
Příběh obsahuje vypjatou scénu, ve které si do hospody přijde Jíťa pro svého manžela Káju a uštědří mu pořádný pohlavek. Jan Hřebejk musel tento moment opakovat téměř desetkrát. Miroslav Vladyka měl před Simonou Babčákovou velký respekt a ze židle padal k zemi ještě předtím, než se ho kolegyně vůbec dotkla.
Neustálé opakování záběru Simonu Babčákovou postupně velmi rozzlobilo. Při posledním pokusu do rány dala opravdovou sílu a Miroslava Vladyku udeřila naplno. Vladyka po tomto nešťastném momentu skončil s nateklou tváří. Štáb mu musel obličej dlouho ledovat, aby mohl vůbec pokračovat v práci a natočit zbývající denní plán.
Utajené významy vězeňských detailů
Jiří Schmitzer nosil ve filmu přezdívku Francovka. Na první pohled toto označení působí jako odkaz na popíjení čisticího lihu přes kostku cukru, což byla oblíbená praxe některých vězňů. Skutečný původ přezdívky ale vychází z hudebního vkusu postavy a jasně odkazuje na stejnojmennou píseň undergroundové skupiny The Plastic People Of the Universe.
Další skrytý odkaz na tvrdé vězeňské prostředí přidali tvůrci do scény s barmanem Ludvou. Václav Kopta v této roli poznává Tondu a připomíná mu společný pobyt na Borech na oddělení šatonů. Broušení drobné bižuterie patřilo k nejobávanějším pracím v celém vězeňském systému.
Vězni se této činnosti báli kvůli obrovské náročnosti na zrak a nutnosti stoprocentního soustředění. Tvůrci tak drobnou zmínkou přidali postavám na hloubce a uvěřitelnosti.
Stres nováčka a filmařské triky
Zkušení herci si natáčení užívali plnými doušky, pro začínající tváře představoval plac obrovskou zkoušku nervů. Mario Kubaš dostal roli pankáče Jáchyma a ocitl se rovnou uprostřed velkých jmen české kinematografie. Přiznal se, že trpí mírnou sociální fobií a zpočátku prožíval obrovský stres. Během prvních natáčecích dnů prý jen s úctou stál v koutě a s doširoka otevřenýma očima poslouchal historky starších kolegů.
Štáb musel během práce řešit i nepříjemné technické potíže s kamerou. Na pořízeném obraze se objevovaly lokální neostrosti a část materiálu se musela složitě přetáčet. Výsledný sestřih prošel nákladnou digitální úpravou, aby diváci v kinech nepoznali rozdíl mezi retušovanými a bezchybnými záběry.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Komedii U mě dobrý vysílá Prima MAX 10. dubna ve 20:00 a v repríze o den později v 17:45.
