Francouzská komedie Velký bazar u nás patří mezi divácky oblíbené snímky ze sedmdesátých let. Herec Gérard Rinaldi a jeho herečtí kolegové ze skupiny Les Charlots v ní baví publikum odlehčeným humorem a spoustou bláznivých situací. Natáčení plné improvizace s sebou přineslo řadu úsměvných momentů i produkčních přehmatů s mizejícími rekvizitami. Snímek si udržel přízeň publika a sami tvůrci na něj vzpomínali s velkou nostalgií.
Skutečná jména a zmatky v zahraničí
Členové hudební a komediální formace před kamerou sáhli po velmi překvapivém řešení. Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Gérard Filippelli a Jean Guy Fechner vystupovali v příběhu pod svými skutečnými občanskými jmény. Režisér Claude Zidi tak nechal naplno vyniknout jejich přirozenou dynamiku.
Natáčení probíhalo v reálných kulisách tehdejší Francie a jako velký obchodní dům posloužila tehdy čerstvě dostavěná velkoprodejna ve městě Athis Mons. Konkurenční obchůdek filmového Emila filmaři vytvořili ze skutečné restaurace ve městě Clamart. Starý dům na tomto místě stál velice dlouho a ustoupil moderní zástavbě až v lednu minulého roku.
Zajímavé situace nastaly při prodeji práv do zahraničí. Italští i řečtí distributoři překvapili diváky svébytným překladem názvu slibujícím pět bláznů v supermarketu. Komediální skupina v té době však čítala pouze čtyři členy a titul tak působil značně zmatečně.
Do dění v samotném obchodním domě se aktivně zapojil producent filmu Christian Fechner. Zahrál si jednoho ze strážců a přímo na jeho hlavu se v jedné ze scén vysype obří balení pracího prášku. Ušpiněný producent se následně snaží pískáním přivolat na pomoc své herecké kolegy.
Setkání se šelmou a odhalené pozadí
Do bláznivého příběhu zasáhla i zvířata a občas také selhání filmové techniky. Jean Sarrus narazí při ranním doručování nákupu do bytu na živého lva. Scéna se skládá z několika velmi pečlivě poskládaných záběrů. V prvním detailu divák vidí pouze prázdnou chodbu a herec mluví jen s majitelkou bytu. V další pasáži už objektiv zabírá napnuté vodítko držící šelmu v bezpečné vzdálenosti. Teprve po odchodu herce z bezprostřední blízkosti vodítko padá volně na práh a lev sebevědomě kráčí ven na chodbu. Z doručovatelova nákladu ovšem vinou chyby ve střihu zmizí jedna žlutá přepravka s lahvemi.
Jindy zase tvůrci přecenili sílu rekvizit. Strojní sekačka v jednom záběru zcela roztrhá jednomu z mladíků kalhoty a odhalí jeho pozadí. V hned navazujícím obrazu v ředitelně má dotyčný oblečení v perfektním stavu.
Další logická chyba vznikla u míchání barev na stole. Postava převrhne zelenou a červenou barvu. Ředitelův bílý plášť získá po kontaktu s deskou sytě červený odstín, přestože smícháním těchto dvou barev by filmaři získali žlutou. O kousek dál zase mladíci krájí salám a láhev s bílou etiketou cestuje samovolně ze stolu na podlahu.
Změněný plakát a chyby v honičkách
Komediální tempo často obětovalo logickou návaznost obrazů. Když filmový Emil půjčí Gérardovi Rinaldimu vyladěnou motorku, začne herce nahánět policejní hlídka. Stroj značky Kawasaki narazí z boku do domu a ulomí si pravý blinkr. V následujících vteřinách honičky má motocykl světlo naprosto v pořádku. Na samém konci zběsilé jízdy blinkr opět chybí.
Filmaři si hodně vyhráli s výběrem vozidel. Diváci vidí v akci rozpůlený policejní vůz Renault model 8 z roku 1962 nebo opravovaný automobil stejné značky, ze kterého komicky povyskočí celý motor.
Změny rekvizit pobaví pozorné diváky sledující vybavení interiérů. Pokoj herce Gérarda Rinaldiho zdobí plakát Jimiho Hendrixe. Při pozdějším plánování velké loupeže se na zdi zničehonic objeví vizuál herce Alaina Delona.
Na barovém pultu se zase při rozhazování cukru záhadně objevuje mycí houba, pak zmizí bílý šálek a nakonec pod pultem přibude modrá nádoba. Během nakupování ve velkém supermarketu slyší diváci v pozadí hrát hudbu. „Je to naše vlastní skladba Je suis trop beau z roku 1968,“ potvrdili posléze členové skupiny v knižním rozhovoru.
Smutný konec po mnoha letech
Příběh o boji drobného obchodníka proti gigantickému řetězci diváky naprosto nadchl. Komedie přilákala do kin téměř čtyři miliony lidí a obsadila pozici čtvrtého nejnavštěvovanějšího filmu roku 1973 ve Francii. Tvůrci do dění rafinovaně propašovali poctu slavným westernům. Když postava Emila poprvé okouzleně vstupuje do moderního supermarketu, rozezní se ikonická melodie ze snímku Tenkrát na Západě. Samotní herci po premiéře označili tento film za své vůbec nejoblíbenější dílo z celé jejich herecké dráhy.
Po čtyřiceti letech od slavné premiéry nabraly reálné obrysy plány na natáčení druhého dílu. V roce 2013 dostal projekt druhou šanci a Michel Galabru i přes svůj vysoký věk souhlasil s návratem před kameru. Na plátně se měla znovu potkat původní parta a dokonce se k nim měl připojit Luis Rego. Formace by tak opět získala pět původních členů. Všechny plány ovšem smutně ukončilo náhlé úmrtí Gérarda Rinaldiho. Zbylí tvůrci projekt s úctou k dlouholetému kamarádovi definitivně zastavili.
Francouzskou komedii Velký bazar vysílá Nova Cinema 15. srpna v 18:10 a reprízu nabídne 18. srpna v 09:20.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
