Francouzská komedie století. Tak se mluví o snímku Velký flám, který držel rekord v návštěvnosti neuvěřitelných dvaačtyřicet let, než ho potopil až Cameronův Titanic. Diváci se u obrazovek královsky baví, ale realita natáčení měla k idylce daleko. Na place vládlo napětí, hlavní hvězda bojovala s vážnou nemocí a režisér se plazil po čtyřech, aby nezkazil záběr.
Génius, nebo tyran?
Louis de Funès byl perfekcionista. To je známý fakt. Při natáčení Velkého flámu však jeho posedlost detailem dosahovala vrcholu. Scéna v Pařížské opeře, kde diriguje Berliozovo Faustovo prokletí, patří k vrcholům jeho kariéry. Není to náhoda. Funès odmítl markýrovat. Celý měsíc chodil na soukromé hodiny dirigování a driloval každé gesto. Když se pak postavil před osmdesátičlenný orchestr, hudebníci strnuli.
Výsledek byl tak přesvědčivý, že mu profesionálové z orchestru po skončení záběru spontánně zatleskali. Režisér Gérard Oury měl pro tuto posedlost pochopení. Sám razil heslo, že legrace je vážná věc.
„Lidé mi říkají: Je to jen komedie! A já odpovídám: To není důvod, aby to nebylo dokonalé,“ prohlásil Gérard Oury v dokumentu o natáčení filmu. Tento přístup se vyplatil. Snímek dodnes funguje jako švýcarské hodinky.
Když úřaduje manželka
Vztah mezi dvěma hlavními kohouty, Bourvilem a de Funèsem, byl profesionální. Oba dostali stejný honorář, milion franků, a podíl na zisku. Přesto to na place jiskřilo. Olej do ohně přilévala Funèsova manželka Jeanne. Pravidelně zasahovala do natáčení a hlídala, aby si její muž „neukradl“ méně prostoru než jeho kolega.
Došlo to tak daleko, že se Bourvil, jinak ztělesnění klidu, dostal s paní de Funès do ostré výměny názorů. Chtěl mít klid na práci, ona chtěla chránit zájmy svého manžela. Režisér musel diplomacií žehlit situace, které hrozily zastavením produkce.
Smích přes bolest
Málokdo tušil, že dobrosrdečný malíř pokojů Augustin Bouvet, kterého Bourvil ztvárnil, bojuje mimo záběry s vlastním tělem. Herec byl v době natáčení vážně nemocný. Přesto na sobě nedal nic znát.
Fyzicky náročné scény zvládal s obdivuhodným sebezapřením. Například moment, kdy nese Funèse na ramenou, nebyl ve scénáři. Vyplynul z improvizace. Štáb se bavil, režisér byl nadšený a Bourvil mlčky trpěl, aby nepokazil kolegovi vtip. Tento záběr se nakonec stal tak ikonickým, že skončil na oficiálním plakátu k filmu.
Režisér na čtyřech
Improvizace byla kořením celého filmu. Louis de Funès často vybočoval z předepsaných dialogů a přidával vlastní grimasy či pohyby. Pro štáb to znamenalo jediné, udržet kamennou tvář.
Gérard Oury přiznal, že to občas nezvládl. V momentě, kdy Funès rozehrál svůj koncert mimiky, musel režisér opustit stanoviště u kamery. Aby se nedostal do zorného pole a zároveň nerušil zvukem, doslova se po čtyřech plazil z dekorace pryč, kde mohl vybuchnout smíchy, aniž by zničil drahocenný filmový materiál.
Čaj pro dva a hit z baru
Slavná scéna v tureckých lázních, kde si hrdinové broukají melodii „Tea for Two“ jako poznávací znamení, má prozaický původ. Žádný složitý scenáristický konstrukt za tím nehledejte.
Štáb byl během natáčení na večeři v Nice. Když vcházeli do restaurace, místní pianista spustil právě tuto skladbu. Ouryho to okamžitě trklo. Jednoduché, mezinárodní, geniální. Písnička se stala ústředním motivem jedné z nejnapínavějších a zároveň nejvtipnějších pasáží filmu.
Pokud si chcete připomenout, jak vypadá herecký koncert v kulisách okupované Francie, máte příležitost. Film Velký flám vysílá stanice Film+ 13. února v 16:30.
👉🏻 Další perličky z natáčení filmů a seriálů.
