Ve snímku Vesmírní kovbojové z roku 2000 měli herci původně natáčet scény ve stavu beztíže ve skutečném tréninkovém letadle. Clint Eastwood ale nabídku agentury NASA odmítl z obavy, že by se starší obsazení potýkalo se silnou nevolností. Místo toho se filmaři uchýlili k jednoduchému přidržování předmětů.
Neuskutečněný let a opice místo pilotů
V 50. letech tvořila čtveřice mužů špičkový tým zkušebních pilotů. Do vesmíru se ale nakonec nepodívali, protože je v rámci programu nahradila opice. O čtyřicet let později začne na Zemi padat starý ruský komunikační satelit, který využívá americký řídicí systém zkonstruovaný právě jedním z tehdejších pilotů, Frankem Corvinem (Clint Eastwood). Letecký veterán si vyžádá, že závadu poletí do vesmíru opravit sám po boku svých starých kolegů. Čtyři muži v důchodovém věku tak musí projít zrychleným výcvikem a zvládnout fyzické testy za necelý měsíc.
Frank v příběhu zmiňuje, že ho v roce 1958 nahradil lidoop. Mladý pilot v úvodní scéně ve stejné době čte říjnové vydání časopisu Playboy, které se časově shoduje právě s rokem tohoto incidentu. Hlasy mladých hrdinů v těchto scénách z minulosti navíc namluvili sami starší herci, kteří postavy ztvárnili v hlavní části příběhu.
Kávovar v raketoplánu a obaly od bonbonů
Filmaři si dali záležet na vizuální přesnosti, takže řídicí středisko vzniklo podle skutečných plánů poskytnutých agenturou NASA. Samotný raketoplán pro herce dostal reálné proporce, i když Clint Eastwood změnil jeho interiér. Ve skutečnosti sedí čtyři astronauti vpředu a dva vzadu, režisér ale potřeboval mít celou ústřední čtveřici u sebe. Tým odborníka na modely Adama Savage navíc do nákladového prostoru plavidla ukryl jako rekvizitu speciální kávovar.
Stejný tým si musel poradit i s napodobením zlaté izolační fólie pro satelit. Během testování různých materiálů modeláři nakonec zjistili, že na kameru nejlépe fungují zlaté obaly od obyčejných bonbonů Rolo. Samotný pobyt v kosmu pak vznikl kompletně pomocí počítačové grafiky, do které tvůrci digitálně vložili obličeje herců. Původně štáb počítal se zhruba čtyřiceti trikovými záběry, nakonec jich snímek obsahuje přibližně tři sta.
Zkouška před kamerou a zranění na place
Clint Eastwood chtěl původně snímek pouze produkovat a hrát v něm. K režii se rozhodl až ve chvíli, kdy oslovení tvůrci považovali natáčení letu do vesmíru za příliš náročné. Během práce na place proslul svou rychlostí a stihl natočit i čtyřicet nastavení kamery za den. Často rovnou použil záběry, ve kterých se herci teprve připravovali a improvizovali.
Donald Sutherland se podle Eastwoodových vzpomínek v jedné chvíli ptal, zda probíhá pouze zkouška, na což mu režisér odpověděl, že záběr je už hotový. Rychlé tempo a fyzické nároky natáčení si u starších mužů vybraly svou daň, takže si James Garner vykloubil rameno a Sutherland si naštípl koleno. Čtveřice navíc věkově neodpovídala původnímu scénáři, protože věk hrdinů seděl pouze na Eastwooda a Garnera. Sutherland a Tommy Lee Jones byli ve skutečnosti příliš mladí na to, aby mohli v roce 1958 působit jako zkušení vojenští piloti.
Skutečné publikum a nácvik na toaletě
S výcvikem pomáhala na place instruktorka z NASA Yvonne Cagle, která herce učila zacházet s tréninkovým vybavením. Tvůrci do přípravy zapojili i speciální modul pro nácvik používání vesmírné toalety. Jde o skutečný uzavřený kamerový systém, který americkým astronautům během pozemní přípravy ukazuje pohled na jejich vlastní pozadí. Pomáhá jim, aby se dokázali na toaletě ve speciálních oblecích správně usadit.
Když se hrdinové na plátně objeví v talk show Jaye Lena, scéna se natáčela před skutečným publikem pořadu The Tonight Show. Známý moderátor s herci vedl improvizovaný rozhovor a do svého monologu zapojil i vtipy o problémech s prostatou. Zhruba ve stejné době celá herecká čtveřice navštívila jeho reálný televizní pořad, aby snímek společně podpořila.
Diváci mohou snímek vidět 10. října od 17:20 na stanici Nova Cinema.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
