Film Vlny režiséra Jiřího Mádla vypráví příběh novinářů Československého rozhlasu v roce 1968. V době, kdy se lámal režim, zněl z éteru rock and roll a pravda měla svou cenu, se parta mladých redaktorů rozhodla nevysílat podle not zhora. Důsledky byly rychlé a tvrdé.
V rozbouřené době přichází do prestižní rozhlasové redakce mladý Tomáš. Jeho bratr už tam působí a vypadá to jako kariérní sen. Místo toho ale oba brzy narazí na tvrdou realitu. Vysílat pravdu znamená odpor, ohrožení, riziko. V redakci se stříhá mezi loajalitou ke kolegům, rodinou a státní mocí. Film ukazuje nejen atmosféru roku 1968, ale i tíhu volby, kterou tehdejší redaktoři museli dělat. A nešlo přitom jen o slova. Často šlo o všechno.
Co všechno je pravda
Příběh je inspirován reálnými osudy několika novinářů. Luboš Dobrovský byl po okupaci vyhozen z rozhlasu, podepsal Chartu 77 a do listopadu 1989 pracoval v dělnických profesích. Pak se stal ministrem obrany a později českým velvyslancem v Rusku.
Jan Petránek ještě v červenci 1969 komentoval v přímém přenosu přistání Apolla 11, ale s nástupem normalizace byl odstaven. Pracoval jako topič a psal do samizdatu. Jiří Dienstbier byl propuštěn, vyloučen z KSČ i svazu novinářů a začal psát pod cizími jmény. Po roce 1989 se stal prvním ministrem zahraničí. A Táňa Pauhofová ve filmu ztvárňuje Věru Šťovíčkovou-Heroldovou, která po vyhazovu pracovala jako uklízečka a překladatelka pod cizími jmény. Všichni čtyři byli signatáři Charty 77.
Nejen historické drama
Jiří Mádl začal scénář psát už v roce 2015 a přípravy trvaly čtyři roky. Původně měl hrát hlavní roli Tomáše, ale když se ujal režie, přenechal ji Vojtěchu Vodochodskému. Film hořce připomíná realitu, ale Mádl ho dramaturgicky přirovnává k Sám doma. A jako inspiraci uvádí i americký thriller Argo. Natáčení ale nebylo snadné – nejtěžší byly scény s tankem, kdy nebylo slyšet vlastního slova, a úzký byt, kde se skoro nedalo hnout.
Malé detaily, velká práce
Do filmu se dostala i spousta drobností, které ho dělají silně autentickým. Vojtěch Kotek jako jediný z herců nosí vlastní knír, ostatní měli nalepovací. V bytě Tomáše visí dobový plakát k filmu 90 minut překvapení. V davu během scény okupace se objeví režisér Jan Němec. Ten tehdy v srpnu 1968 skutečně v ulicích Prahy natáčel a riskoval zatčení. A prezidenta Novotného si ve filmu zahrál Jan Novotný, a to už podruhé, protože prezidenta Beneše ztvárnil v Českém století.
Vlna zájmu v kinech
Film se stal nejnavštěvovanějším českým snímkem roku 2024 s počtem 885 767 diváků. Do poslední chvíle se přepočítávaly výsledky, protože animovaný hit V hlavě 2 zaostával jen o 2 500 diváků. Vlny se nakonec staly i nejvýdělečnějším českým filmem roku. Přes rozpočet 80 milionů korun vydělal snímek 138 milionů.
Úspěch přišel nejen díky jménu režiséra, ale hlavně díky tématu, které v českém filmu chybělo. A taky díky tomu, že Mádl netočil učebnici dějepisu, ale silný lidský příběh.
Další filmové zajímavosti najdete tady.
Snímek Vlny můžete zhlédnout na ČT1 ve čtvrtek 1. ledna od 20:05.
