Pětidílná minisérie Volha nás přenáší do dvaceti let normalizace v tehdejší Československé televizi. Hlavní hrdina Standa Pekárek má tři velké životní sny, do kterých spadá řízení luxusního vozu, práce pro redakci humoru a setkání s Karlem Gottem. Televizní projekt režiséra Jana Pachla posbíral pět sošek Českého lva a s jemným humorem odkrývá fungování tehdejší společnosti.
Dlouhé hledání archivů a stavba interiérů
Základem pro televizní zpracování se stala stejnojmenná kniha Karla Hynie. Zesnulý dramaturg do ní před lety přepsal své vlastní bohaté vzpomínky na pracovní prostředí z obrazovek. Původní plány počítaly s celovečerním filmem, nakonec ale vznikla rozsáhlá pětidílná minisérie.
Režisér a scenárista Jan Pachl pracoval s přibližně sto padesáti lokacemi a celé natáčení trvalo dvaašedesát dnů. Část pražských exteriérů filmaři objevili ve středočeském Slaném. Známou hospodu U Klokoně i všechny bytové prostory pak postavili rovnou ve studiových ateliérech. Do hraných pasáží tvůrci pečlivě vkládali staré dobové záběry.
Dramaturg a střihač Petr Pauer strávil hledáním vhodných materiálů ve zpravodajských archivech téměř dva roky. Ve fiktivním ději vystupují i dvě reálné osobnosti, jmenovitě Pavel Landovský a Karel Gott. Diváci na obrazovce navíc vidí ústřižky slavných pořadů typu Taková normální rodinka nebo Sejdeme se na Vlachovce.
Autentické kostýmy a desítky paruk
Natáčení dobového příběhu vyžadovalo velké nasazení celého maskérského a kostýmního oddělení. Tvůrci vykoupili stovky starých kousků oblečení a celkově herce ustrojili do dvou a půl tisíc různých oděvů. Stanislav Majer v roli Zikmunda natáčel přímo ve staré bundě po svém vlastním otci. Anna Geislerová jako režisérka Vlasta Válová vložila do úst speciální umělé zuby.
Nejvíce péče vyžadoval herec Kryštof Hádek ztvárňující zrádného řidiče Standu Pekárka. Výroba jedné z jeho tří hlavních paruk zabrala rovných 150 hodin. Maskéři mu postupně aplikovali desítky různých kotlet, knírů a plnovousů.
Promyšlenou vizáž museli obstarat i stovkám komparzistů. Ocenění odborníků na sebe nenechalo dlouho čekat a seriál brzy po premiéře posbíral pět Českých lvů. Akademie ocenila herecké výkony, práci maskérů v čele s Janou Bílkovou a kostýmy Vladimíry Pachl Fomínové.
Utajené vtípky a televizní matadoři
Příběh muže bez morálních zábran přirozeně odkrývá drsné praktiky tehdejší Státní bezpečnosti. Hlavní postava s krycím jménem Volha bez výčitek donáší na své kolegy a na oplátku žádá přidělení vysněného vozu.
Tvůrci do děje zakomponovali několik nenápadných detailů. Estébáci hrdinovi založí složku s evidenčním číslem 25085. Zcela identický kód dostal v registrech slovenského Ústavu paměti národa tehdejší důvěrník Andrej Babiš. V úřadu řídících důstojníků na zdi visí portréty Vladimira Iljiče Lenina a Felixe Dzeržinského. Dozorující důstojník Labský v podání Jiřího Dvořáka nesundá před kamerou ani jednou své tmavé brýle.
Roli vedoucího autoparku si vyzkoušel Jiří Lábus, který měl ze všech účinkujících s veřejnoprávní televizí suverénně nejdelší zkušenosti. Komunističtí cenzoři mu v minulosti dokonce na čas pozastavili vysílání populárního pořadu Možná přijde i kouzelník. V jedné z okrajových scén pak zazní populární replika o třesení křovím vystřižená z amerického filmu Frajer Luke.
Historická vozidla v plné kráse
Seriál klade logicky velký důraz na dobová vozidla, kterých produkce zajistila pro účely natáčení více než sto. Na obrazovce září staré modely od značky Škoda přes oblíbené vozy Tatra a Wartburg až po ojeté západní automobily typu Renault či Mercedes. Důstojníci tajné policie se v příběhu přesouvají luxusní italskou značkou Lancia Beta.
Ústřední řidič od volantu svého auta vášnivě fandí fotbalovému klubu Bohemians Praha 1905, což velmi trefně odpovídá reálným sympatiím samotného Kryštofa Hádka.
První díl seriálu Volha můžete sledovat 2. července od 21:00 na ČT1.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
