V kriminální komedii Vražda v hotelu Excelsior z roku 1971 se před kamerou potkali Jaroslav Marvan a Miloš Kopecký, kteří k sobě chovali neskrývané antipatie. Režisér Jiří Sequens proto musel jejich společné scény točit odděleně. Dopoledne odehrál svůj part jeden, odpoledne na stejném místě ten druhý, načež se natočený materiál ve střižně spojil.
Mrtvá žena a falešní hráči
Příběh diváky přivádí do luxusního podniku, kterému šéfuje Arno Hnízdo v podání Miloše Kopeckého. Jednoho rána tam opilý host najde svou ženu Danu mrtvou. Vražedným nástrojem se stala láhev od koňaku vyhozená z okna. Vyšetřování se ujímá policejní rada Karel Vacátko, kterého hraje Jaroslav Marvan, společně s inspektory z pražské mordparty. Detektivové postupně zjišťují, že v hotelu se hrají falešné karty a podezřelých z usmrcení koketní ženy neustále přibývá.
Vyšetřovatel Vacátko a ředitel Hnízdo k sobě chovají odtažitý respekt, ovšem představitelé těchto rolí měli vztahy ještě mnohem horší. Marvan podle režiséra Jiřího Sequense neměl ve zvyku brát si servítky a jednal velmi napřímo. Kopecký mu všechny výpady vracel s ironií a noblesou. Výsledkem byl osobní konflikt, který zásadně ovlivnil organizaci práce.
Společné záběry vznikaly po částech
Tvůrci objevili funkční řešení ve chvíli, kdy využili odlišného pracovního režimu obou herců. Marvan nechodil na divadelní zkoušky a mohl před kamerou stát už od rána. Kopecký naopak dopoledne zkoušel v divadle a do ateliérů přijížděl v odpoledních hodinách. Štáb proto točil ráno pouze scény se záběrem na radu Vacátka a odpoledne na stejném místě vznikaly ty samé dialogy s tváří ředitele hotelu.
Tento systém umožnil hercům omezit osobní setkání na naprosté minimum, ovšem nezaručil úplný klid. Marvan si v dopoledních směnách často stěžoval, že by jeho kolega měl být u společných obrazů přítomen. Dobře přitom o jeho divadelních povinnostech věděl. Klidnější atmosféru Marvan zažíval s Františkem Filipovským, s nímž o přestávkách pravidelně probíral mladou hereckou generaci.
Cukrovinky pod stolem a vyčerpaný vyšetřovatel
Jaroslav Marvan po sobě zanechal na scéně jednu drobnou kuriozitu. Když rekvizitáři přesouvali nábytek, objevili zespodu stolu přilepené bonbony. Brzy vyšlo najevo, že cucavé hašlerky si tam odkládal právě představitel kriminálního rady. Tyto odlehčené momenty však brzy vystřídaly chvíle velkého vyčerpání.
Snímek vznikal ve stejné době jako další filmový případ pražské mordparty pod názvem Smrt černého krále. Některé scény pro hotelový příběh se tak musely dotáčet s odstupem devíti měsíců. Během této pauzy Marvan znatelně přibral a zhoršilo se mu zdraví. Trpěl vysokým krevním tlakem, stěžoval si na únavu a těžko se mu chodilo. Jeho tvář navíc získala silně zarudlou barvu, kterou maskéři nedokázali zcela překrýt a sjednotit s odstínem pleti ostatních účinkujících.
Zmatený komparzista a zpěv z cizích úst
V komparzu se objevil také Vilém Lipský, otec slavných herců Lubomíra a Oldřicha Lipských. V jednom obraze se postavil přímo za Marvana. O několik hodin později štáb točil opačný záběr s hercem, který na místě předtím chyběl, a Lipský se před kameru postavil znovu. Režisér proto musel práci zastavit a muži vysvětlit, že nemůže ve stejném čase stát v obraze na dvou různých místech.
Atmosféru podniku doplnil hotelový orchestr s ústřední písní. Skladbu na plátně přednáší postava zpěváka ztvárněná Josefem Langmilerem, diváci ovšem slyší nazpívanou verzi od Eduarda Hrubeše. Prostory hotelu si vyžádaly stavbu rozsáhlé dekorace ve studiích na Barrandově. Venkovní záběry následně filmaři pořídili před hotelem Esplanade poblíž Wilsonova nádraží. Některé zdroje zmiňují jako místo natáčení také hotel Gráf na náměstí I. P. Pavlova.
Kriminální komedii Vražda v hotelu Excelsior vysílá stanice FILMBOX+ Love&Crime 2. října ve 22:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
