Snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968 od režiséra Vojtěcha Jasného vypráví příběh o moravské vesnici zasažené kolektivizací a staví na autentických vzpomínkách a skutečných lidech. Samotné natáčení doprovázela řada neobvyklých situací.
Astrologie v obsazení a partnerka na place
Obsazení hlavních postav se rodilo velmi netradičně. Režisérovi s výběrem herců pomáhala herečka Helena Růžičková podle dat narození a sestavených horoskopů. Postavu sedláka Zášinka měl původně ztvárnit Jiří Sovák. Z hvězd mu ale vyšla nepříznivá předpověď a roli nakonec získal Waldemar Matuška.
Podobné změny proběhly u role Očenáše, tu měl hrát Vlastimil Brodský, ale po dohodě si ji vyměnil s Václavem Babkou. V roli uhrančivé Veselé vdovy, jejíž milostná vzplanutí přinášejí mužům smrt, se objevila Drahomíra Hofmanová. Původně tvůrci oslovili Ivu Janžurovou, pro kterou nebylo možné sladit natáčecí dny s prací na seriálu. Režisér uvažoval také o Jiřině Bohdalové, ta mu po zkouškách přišla příliš veselá a part nedostala. Do lokací v Bystrém u Poličky ale přesto pravidelně jezdila jako partnerka Radoslava Brzobohatého a společně trávili čas s místními obyvateli.
Inspirace skutečností a pečlivý trénink
Příběh vychází z reálných událostí a konkrétních obyvatel. Radoslav Brzobohatý se před natáčením setkal s Františkem Slimáčkem, skutečným předobrazem své postavy. Muž těžce zkoušený osudem mu předal svou životní filozofii. „Jenom debil může žít s nenávistí,“ slyšel od něj tehdy Brzobohatý a tuto větu přijal za své osobní krédo.
Silnou vazbu si Brzobohatý musel vytvořit i s filmovým psem. Aby zvíře reagovalo při vítací scéně přirozeně, chodil s ním více než týden na dlouhé procházky. Poté se měsíc neviděli a potkali se až před spuštěnou kamerou, takže se scéna obešla bez jakékoliv drezúry. Skutečným základem disponuje i postava pošťáka Bertina. Jeho reálný kelčský předobraz fungoval jako informátor státní bezpečnosti a v létě roku 1949 ho za obcí zastřelili. Během natáčení platila na place přísná pravidla. Vladimír Menšík měl s tvůrci dohodu o absolutním zákazu pití alkoholu po celou dobu práce na filmu.
Slunce naruby a americká technika
Kameraman Jaroslav Kučera si dal záležet na vizuálním pojetí celého díla. Pro záběry umírajících postav si pořídil speciální kameru z Ameriky za pouhých dvacet dolarů. Získal tak požadovaný efekt zpomaleného záběru. Pečlivě se hlídalo také barevné ladění scén. V obyčejném záběru z obchodu kameraman neustále přesouval nakupující babičky podle barev jejich šátků.
Velmi inovativně přistoupil štáb k natáčení působivé scény ranního svítání. Západ slunce trvá déle a působí na plátně lépe, proto tvůrci celou pasáž natočili večer a do finálního sestřihu vložili záběry pozpátku.
Změna lokace a útok lopatou
Štáb se potýkal s problémy při hledání vhodných míst pro natáčení. V obci Kelč, odkud autor čerpal inspiraci, ho místní považovali za neznaboha a natáčení tam odmítali podpořit. Lokační tým se proto musel vydat do kartografického ústavu a procházet fotografie různých obcí, až volba padla na městečko Bystré.
Místní lidé se do komparzu zapojili v hojném počtu, vyskytly se ale i výjimky. Když filmaři oslovili neherečku Annu Navrátilovou s nabídkou role babičky, zareagovala podrážděně a hodila po štábu lopatu na odklízení sněhu. Z původního natočeného materiálu o délce šesti hodin vznikla více než tříhodinová verze filmu. Kvůli tlaku ředitele festivalu v Cannes a omezenému rozpočtu musel režisér film ještě zkrátit. Původní dlouhá verze se do dnešních dnů nedochovala, normalizátoři ji později nechali zničit.
Film Všichni dobří rodáci odvysílá stanice ČT1 27. srpna ve 23:05 a reprízu nabídne 29. srpna ve 13:50.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
