Komedie Zítra vstanu a opařím se čajem patří k nejoblíbenějším českým vědeckofantastickým snímkům. Petr Kostka v ní exceluje ve dvojroli bratrů Burešových, kteří se zapletou do nebezpečného plánu na záchranu nacistického Německa. Vznik tohoto titulu ovšem provázela obrovská řada komplikací. Na natáčecím place se zatýkalo a dvě nadějné herečky čekal nedlouho po premiéře velmi trpký osud.
Zadržený náhradník a policejní zásah na place
Režisér Jindřich Polák a scenárista Miloš Macourek psali ústřední postavu přímo pro Petra Kostku. Ten je zpočátku nepříjemně zaskočil, když zaslaný scénář rázně odmítl. Roli přijal až po druhém přečtení a zdlouhavém přemlouvání. Jako vstřícný krok dostal tehdy možnost vybrat si svou filmovou partnerku.
Natáčení náročné dvojrole vyžadovalo stálou přítomnost dubléra pro scény se společnou účastí obou bratrů. Štáb našel ideálního adepta velkou náhodou přímo na ulici. Spolupráce ale skončila nečekaně rychle v okamžiku, kdy si pro muže přijeli příslušníci Veřejné bezpečnosti. Filmaři ho pak už nikdy neviděli a museli urychleně hledat novou náhradu. Zadržený mladík měl dlouhodobé problémy se zákonem kvůli krádežím aut a z ateliéru putoval rovnou do cely.
Poslední klapka pro dvě nadějné ženy
Petr Kostka si do role své snoubenky vybral Zuzanu Ondrouchovou, která se před kamerou pohybovala od útlého dětství. Práce na této komedii se pro ni bohužel stala tou úplně poslední. Již na place usilovně bojovala s leukémií a osm měsíců po slavnostní premiéře zákeřné nemoci ve svých sedmadvaceti letech podlehla.
Rychlý konec slibně rozjeté kariéry čekal také představitelku letušky Heleny. Valerie Chmelová tvrdě doplatila na banální událost z minulosti. Při moderování přímého přenosu měla na hlavě čepici se vzorem americké vlajky. Vedení televize jí tuto volbu šatníku neodpustilo a na dlouhé roky jí zakázalo veškeré veřejné vystupování. Před kameru se vrátila až po změně společenských poměrů počátkem devadesátých let.
Šok z dokonalé masky a neukázněné hvězdy
Výraznou postavou příběhu se stal Adolf Hitler, kterého přesvědčivě ztvárnil František Vicena. Jeho podoba byla po zásahu maskérů natolik věrná, že při prvním příchodu na plac vyvolal u kolegů naprostý šok. Když rozrazil dveře a začal křičet, Vladimír Menšík prý leknutím zapadl pod gauč. Vlastimil Brodský na okamžik ztratil řeč a herci si museli na zklidnění nalít alkohol.
František Vicena pojal svou roli s obrovskou vážností. Záběry z generálního štábu bedlivě hlídal také odborný poradce. Výtvarník Theodor Pištěk dbal na historickou přesnost vojenských uniforem a řádové stužky našíval v přesném pořadí jejich udílení.
Natáčení však často brzdila herecká uvolněnost. Vladimír Menšík se společně s Jiřím Sovákem neustále předháněli ve vyprávění historek a bavili celý štáb. Režisér z toho často propadal zoufalství. Kvůli bujarému humoru se práce zdržovala a disciplinovaní kolegové museli v kostýmech dlouze čekat. „Celý den jsem čekala v jakémsi skafandru, kdy už se začne točit,“ zavzpomínala kdysi Valerie Chmelová na nekonečné prostoje. Jiřího Sováka navíc v záběrech z jeho mládí vtipně nadaboval jeho vlastní syn Jiří Schmitzer.
Pražské metro v roli vesmírného přístavu
Omezený rozpočet nutil tvůrce k velkým improvizacím. Výtvarník Theodor Pištěk obcházel pražské bazary a skupoval stará rádia či telefony. Následně z nich vyráběl složité technické přístroje. Samotná raketa pro cestování časem existovala ve skutečnosti jen jako malba na obrovské dřevěné desce. Trojrozměrný tvar měl pouze její spodní vstupní prostor. Štáb se proto snažil maximálně využívat dostupné a bezplatné lokace. Roli moderního raketodromu tak přesvědčivě převzala zcela nová stanice metra I. P. Pavlova.
Další záběry vznikaly na střeše obchodního domu Kotva nebo v prostorách hotelu Intercontinental. Děj filmu zasazený do roku 1996 vyvolal o mnoho let později kuriózní situaci. V den teroristických útoků na Spojené státy zrušila Česká televize plánované vysílání tohoto snímku. Vedení dalo přednost úzkostlivé opatrnosti, jelikož ústřední motiv příběhu se točí kolem únosu lodi a použití silné výbušniny.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Známý film si mohou televizní diváci připomenout v neděli 28. června v 11:50 na stanici Film+.
