Evropská kinematografie má své hranice, které jsou obvykle dané rozpočtem. V roce 2008 se však producenti rozhodli, že tyto limity prostě ignorují. Snímek Asterix a Olympijské hry měl být odpovědí na hollywoodské velkofilmy. Stal se z něj megalomanský projekt, kde se nešetřilo na kostýmech, komparzu ani na egu hereckých legend. Výsledek byl ve své době nejdražším neanglicky mluveným filmem historie.
Natáčení ve španělském Alicante připomínalo spíše vojenské manévry než výrobu rodinné komedie. Dekoratéři tam postavili olympijský stadion o délce 265 metrů, na kterém pracovalo přes sto padesát řemeslníků. Když se k tomu přidá honorář pro Alaina Delona a zástup sportovních hvězd, částka se vyšplhala na závratných 78 milionů eur. To v přepočtu tehdejším kurzem znamenalo překročení hranice 100 milionů dolarů.
Císař, který nehrál roli
Obsazení Julia Caesara bylo pro tvůrce zásadní. Potřebovali někoho, kdo má přirozenou autoritu, charisma a kdo se na ostatní dívá tak trochu spatra. Volba padla na Alaina Delona. Francouzská ikona v té době už žila víceméně v hereckém důchodu a o nové projekty nejevila zájem. Producent a spolurežisér Thomas Langmann však věděl, jak na něj. Nesnažil se ho přemlouvat.
„Delona nelze přesvědčit. Alain Delon se buď přesvědčí sám, anebo vůbec ne,“ vzpomínal režisér Langmann.
Delon roli přijal zřejmě i proto, že mu scénář umožnil dělat si legraci sám ze sebe. Jeho Caesar o sobě mluví ve třetí osobě, což je zvyk, který herec s oblibou praktikoval i v reálném životě. Ve své úvodní scéně navíc pronáší monolog, kde rekapituluje svou kariéru. Zmiňuje, že je „gepard i samuraj“ a že nic nedluží „Roccovi a jeho bratrům ani Sicilskému klanu“. Divák sleduje Caesara, ale slyší Delona, který bilancuje svůj život.
Když se na plátně poprvé objeví celá jeho postava, zazní dokonce hudební motiv Ennia Morriconeho ze snímku Sicilský klan. Delon si natáčení užíval, a to i přesto, že se musel dělit o prostor se svým filmovým synem Brutem. Toho ztvárnil Benoît Poelvoorde, který do role vnesl prvky hysterie a fyzické komedie. Historici by sice namítli, že skutečný Brutus nebyl Caesarovým synem, ale v tomto univerzu šla historická přesnost stranou.
Rošády v obsazení Galů
Diváci si v prvních dvou dílech zvykli na Christiana Claviera v roli Asterixe. Ten však nabídku na třetí pokračování odmítl. Oficiálním důvodem byla touha věnovat se vážnějšímu herectví, ale v zákulisí se mluvilo o neshodách ohledně směřování série. Tvůrci tak museli najít náhradu.
Volba padla na Clovise Cornillaca. Herec to neměl jednoduché. Musel naskočit do rozjetého vlaku a nahradit tvář, kterou si miliony Francouzů (i Čechů) spojovaly s touto postavou. Cornillac se role zhostil s vervou, ale kritika ho nešetřila. Pro herce to nakonec bylo jediné vystoupení v kůži proslulého Gala.
Naopak Gérard Depardieu zůstal jako Obelix pevnou jistotou. I on si do filmu propašoval odkaz na svou slavnou minulost. V jedné scéně recituje milostné básně pod balkonem, což je přímá citace jeho role ve filmu Cyrano z Bergeracu. Pro českého diváka však nastala jedna výrazná změna. Zatímco v předchozích dílech daboval Obelixe Jiří Štěpnička, zde ho vystřídal Ota Jirák.
Sportovní hvězdy a zrušené sliby
Tvůrci chtěli z olympijských her udělat skutečnou přehlídku celebrit. Původní plány byly ještě ambicióznější než výsledný film. V roli římského atleta se měl objevit Jean-Claude Van Damme. Jeho postava se měla jmenovat Doubleimpactix, což byl jasný odkaz na jeho akční hity. Vše bylo domluvené, ale den před natáčením herec svou účast zrušil. Langmann musel přes noc přepsat scénář.
Podobně dopadla snaha získat Davida Beckhama. Fotbalová superstar měla o roli zájem, ale nakonec se nenašel termín v jeho kalendáři. Místo něj se na plátně objevil jiný fotbalový gigant, Zinédine Zidane. Ten si zahrál Egypťana s číslem deset, což odkazovalo na jeho dres. Ve filmu se mihla i tenisová jednička Amélie Mauresmo nebo basketbalista Tony Parker.
Největší poprask však způsobila účast Michaela Schumachera. Legendární pilot Formule 1 se objevil jako vozataj týmu Germánie. Jeho rudý vůz, mechanici v červeném a šéf stáje Jean Todt udělující pokyny, to vše byla vtipná paralela na stáj Ferrari. Schumacherova scéna patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí, a pro fanoušky motorsportu má dnes, s ohledem na pilotův zdravotní stav, nostalgický nádech.
Film málem nevznikl
Vznik třetího dílu nebyl samozřejmostí. Albert Uderzo, jeden z duchovních otců Asterixe, se dlouho bránil dalšímu hranému zpracování. Předchozí film Mise Kleopatra mu připadal příliš odtržený od původního komiksu a humor režiséra Alaina Chabata mu neseděl. Producenti ho museli dlouho přesvědčovat, aby dal svolení.
Nakonec kývl, ale výsledek přijali fanoušci rozpačitě. Obří rozpočet byl vidět na výpravě, ale příběh se místy ztrácel pod nánosem efektů a cameo rolí. Přesto si snímek na sebe vydělal. Celosvětové tržby dosáhly téměř 133 milionů dolarů. Peníze zkrátka v tomto případě vyhrály nad uměleckou kritikou.
Pokud chcete vidět Alaina Delona v jedné z jeho posledních velkých rolí a Michaela Schumachera v dobách jeho největší slávy, televize Prima MAX snímek vysílá v pondělí ve 20:00.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
