Snímek Bouřlivé víno baví televizní diváky už desítky let, na samotném začátku však stála čirá beznaděj tvůrčího týmu. Snímek vznikl na přímý politický příkaz a opíral se o mimořádně neoblíbenou literární předlohu. Výrobu provázely drastické zásahy cenzorů, odmítnuté nahé scény i naprostá nutnost předabovat hlavní ženskou hvězdu. Pozadí oblíbeného filmu ukrývá detaily o pošlapané logice i nečekaných hudebních recyklacích.
Zděšení nad scénářem
Původ oblíbené komedie provázela tvrdá realita filmového průmyslu. Vinařská trilogie vznikla na striktní příkaz ředitele barrandovských studií doktora Fáberyho. Tvůrci dostali za úkol zadaptovat knihu Svatý Michal od spisovatele Jana Kozáka. Tento autor platil v dobových uměleckých kruzích za jednoho z vůbec nejhorších literátů.
Reakce filmových profesionálů na zadaný materiál na sebe nenechala dlouho čekat. Scenárista Miloš Macourek si knihu podrobně prostudoval a okamžitě kontaktoval režiséra Václava Vorlíčka s fatálním hodnocením. Do telefonu mu lakonicky oznámil nutnost společné sebevraždy, takový text totiž považoval za naprosto nepoužitelný materiál pro filmové zpracování. Dvojice profesionálů nakonec náročný úkol přijala a z problematického základu vytvořila divácký hit.
Záhada zmizelých milionů
Zásahy do hotového díla citelně narušily logiku celého vyprávění. Původní verze obsahovala klíčovou pasáž, ve které si podvodník Jožka Hrdlička v podání Jiřího Valy ručně připíše obří částku do šekové knížky. Bankéř mu předtím vložil na konto pouhých sto šilinků, Hrdlička si sumu drze upravil na rovného jednoho a půl milionu, aby mohl po návratu na Moravu oslňovat své okolí.
Neznámý cenzor tuto scénu z filmu z nepochopitelných důvodů vystřihl. Diváci následně marně přemýšleli nad původem peněz ve chvíli, kdy starý Kvasnička s tváří Zdeňka Kryzánka zírá do Hrdličkovy zázračně nabobtnalé knížky.
Hlasové i tělesné náhrady
Slovenská herečka Božidara Turzonovová ztvárnila postavu Kateřiny Janákové. Během natáčení prvního dílu se tvůrci potýkali s jejím příliš výrazným přízvukem, ten se značně vymykal představám o jihomoravské ženě. Ve studiu tak musela zakročit Libuše Švormová a celou roli v postsynchronech kompletně předabovala. Turzonovová na své výslovnosti následně intenzivně pracovala a v pokračováních Zralé víno i Mladé víno už promlouvá k publiku svým vlastním hlasem.
Komplikace nastaly také při realizaci odvážnějších záběrů. Oblíbená herečka Iva Janžurová dostala ve scénáři předepsanou necudnou koupací scénu. Svlékání před kamerou však z pochopitelných důvodů razantně smetla ze stolu a produkce musela narychlo hledat adekvátní řešení. Před objektiv se nakonec postavila najatá náhradnice, tu samotná Janžurová s velkou nadsázkou označovala za kaskadérku.
Obsazení okrajových rolí přineslo i jedno drobné překvapení z reálného prostředí. Epizodní postavu rakouského televizního kameramana si zahrál muž, který tuto profesi skutečně ovládal v běžném životě. Před filmovou kameru se ochotně postavil reálný kameraman Emil Sirotek a dodal kraťoučké scéně maximální možnou autenticitu.
Skryté detaily a lokace
Kamerové zkoušky i ostré klapky probíhaly na mnoha atraktivních místech ve střední Evropě. Filmaři zavítali do rakouské Vídně, historické Telče i na území Velkých Bílovic. Budovu národního výboru v Pálavicích poskytla obec Vrbice, štáb využil její kulturní dům a obecní úřad. Hudební skladatel Karel Svoboda dodal úvodní melodii, diváci ji později slyšeli v animovaném seriálu Včelka Mája. Pozorné oko odhalí v záběrech symboly organizace Junák. Skauti obnovili svou činnost na jaře roku 1968, komunistický aparát ji ovšem brzy tvrdě zakázal.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Bouřlivé víno můžete zhlédnout na TV Seznam ve čtvrtek 5. března od 20:10.
