Horor Sestra 2 z roku 2023 narazil u libanonských úřadů, které ho odmítly pustit do kin kvůli údajnému hanobení křesťanství. Režisér Michael Chaves se zase pořádně zapotil u sekvence s novinovým stánkem, o které zpětně přiznal, že by do ní znovu nešel. Pozorní diváci si navíc všimli, že si tvůrci usnadnili práci a vypůjčili si celou scénu ze staršího filmu.
Libanonská cenzura
Děj filmu se odehrává ve Francii v roce 1956, čtyři roky po prvním setkání sestry Irene (Taissa Farmiga) s démonem. Poté, co je za podivných okolností zavražděn kněz, se Irene znovu staví tváří v tvář zlé síle v podobě jeptišky Valak (Bonnie Aarons). Stopy ji zavedou až do bývalého kláštera, který nyní slouží jako internátní škola.
Do libanonských kin se snímek vůbec nepodíval. Tamní úřady ho zakázaly s odůvodněním, že hanobí křesťanství. Natáčelo se přitom ve skutečných kulisách bývalého kláštera ve francouzském městě Aix-en-Provence. Tvůrcům neprošel u diváků ani čas, který hlavní hrozba stráví před kamerou. Pečliví fanoušci spočítali, že Valak se ve své typické podobě jeptišky ukáže z celé stopáže jen na dvě minuty a sedmapadesát sekund.
Složitá scéna s časopisy
Režisér Michael Chaves se na pasáž s novinovým stánkem podle svých slov velmi těšil. Když ale přišlo na věc, zjistil, jak nesmírně složité je poskládat stránky časopisů tak, aby ve větru vytvořily podobu démona. „Kdybych věděl, jak těžké to nakonec bude, nejspíš bych měl strach se do toho vůbec pustit,“ přiznal po natáčení.
Pro diváky filmaři schovali do scény ještě jeden detail. Na zdech kolem se objevují písmena, která po přečtení skládají jméno Valak. Podobných odkazů nabízí snímek hned několik. Když dává Irene svému příteli Mauricovi (Jonas Bloquet) ve vzpomínce sáček se semínky rajčat, jde o přímou narážku na jeho sen stát se pěstitelem po vzoru svého otce, o kterém mluvil v předchozím díle.
Ďáblovo oko a rodinné pouto
Hlavní hrdinku si zahrála Taissa Farmiga, která má k hororové sérii blízko i přes svou rodinu. Její starší sestra Vera Farmiga si v předchozích filmech zahrála vyšetřovatelku Lorraine Warrenovou. Ta se společně se svým filmovým manželem Edem (Patrick Wilson) objeví v potitulkové scéně, kdy přijímají telefonát o novém případu.
Filmaři propojili příběh se staršími díly i dalšími způsoby. Na plátně se mihne obraz démonické jeptišky, který Ed Warren maloval ve snímku V zajetí démonů 2. Z téhož filmu si tvůrci rovnou vypůjčili celou scénu s chodbou v domě Warrenových, která se zjeví ve chvíli, kdy dívka Sophie (Katelyn Rose Downey) otevře dveře v opuštěné kapli.
S postavou Sophie se pojí také krutá hra u zlověstného mozaikového okna ve tvaru kozla. Spolužačky ji varují, že pokud odvrátí zrak, probudí samotného ďábla. V závěru filmu využije Irene červeně zářící kozlí oko k nalezení posvátné relikvie. Během hledání se však podívá jinam a ďábel se následně opravdu zhmotní přímo v chodbách školy.
Filmové chyby
Pozorní diváci si všimli nesrovnalostí spojených s náboženstvím a historií. Kněz Ridley ve filmu tvrdí, že jen někteří démoni byli původně anděly. Podle křesťanské teologie ale úplně všichni démoni spadají mezi padlé anděly. Nesmyslně působí také scéna, kdy dvě jeptišky promění rozlité sudy s vínem v Kristovu krev. Katolická církev uznává tuto takzvanou transubstanciaci pouze tehdy, když ji provede vysvěcený kněz.
Další úsměvný omyl představuje samotný obraz démonické jeptišky. Děj se odehrává v roce 1956, plátno ale pochází z roku 1977, do kterého byl zasazen druhý díl V zajetí démonů.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Který horor z tzv. "Conjuring vesmíru" máte nejraději?
Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.
