Americký snímek Z pekla z roku 2001 vypráví o řádění nechvalně známého Jacka Rozparovače. Tvůrci pečlivě kopírovali dobové fotografie z místa činu, k zobrazení té nejhorší vraždy ale nakonec nenašli odvahu. Samotný autor předlohy byl s výsledkem tak nespokojený, že se provždy zřekl všech peněz z případných zisků.
Londýn vyrostl v obci u Prahy
Píše se rok 1888 a v nebezpečné londýnské čtvrti Whitechapel žije Mary Kelly (Heather Graham) se svými společnicemi. Když je jedna z jejích přítelkyň unesena a další zavražděna, ujímá se případu inspektor Fred Abberline (Johnny Depp). Ten při vyšetřování využívá své jasnovidecké schopnosti a do Mary se postupně zamiluje. S tím, jak se dvojice blíží k odhalení pachatele, ocitají se oba ve stále větším nebezpečí. Sériový vrah se totiž nehodlá vzdát bez boje.
Původně si měl hlavní roli zahrát Daniel Day-Lewis. Když nabídku odmítl, filmaři zvažovali Seana Conneryho, Juda Lawa nebo Brada Pitta. Inspektora nakonec ztvárnil Johnny Depp, který s účastí zpočátku váhal. Podobnou postavu si totiž zahrál nedlouho předtím ve snímku Ospalá díra. Lékaře sira Williama Gulla měl představovat Nigel Hawthorne, ze zdravotních důvodů se ale na place neobjevil a na jeho místo tak nastoupil Ian Holm.
Ve filmu se objeví i muž s deformacemi známý jako Sloní muž. Jeho odhalení filmaři natočili naprosto stejně jako ve starším stejnojmenném snímku z roku 1980. Herec Anthony Parker je zde ohlášen jako Joseph Merrick, načež jej lékař opraví na Johna. Skutečný muž se opravdu jmenoval Joseph, ale lidé jej dlouho mylně znali pod jménem John.
Režisér si stěžoval na počasí
Čtyři bloky londýnské čtvrti postavili tvůrci ve vesnici Ořech v okrese Praha-západ. Zahraniční štáb si u nás ale musel zvykat na jiné podmínky. „Za prvé není možné natáčet Londýn roku 1888 skutečně v Londýně,“ popsal režisér Albert Hughes. „Takže jsme jeli do Prahy s tím, že tu natočíme exteriéry, ale nakonec jsme zjistili, že nejsou podle našich představ.“
Stavba vlastních kulis se podle něj filmařům finančně ohromně vyplatila. „Jinde by nás stály osm milionů dolarů, tady přišly na milion a půl.“ O natáčení u nás si ale uchoval smíšené pocity. „V létě tu byla zima jako v zimě a taky samozřejmě byly nějaké problémy s jazykovou bariérou. V Hollywoodu vás rozmazlují, máte tam úplně všechno. Tady bylo všechno tak napolovic. Člověk sem přijede rozmazlený a tady mu ukážou, že není nic extra,“ dodal americký tvůrce.
Filmaři využili celou řadu dalších tuzemských lokalit. Nemocnici si zahrála budova na pražském Náměstí Curieových a scény z policejní stanice vznikly v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí. Pro svou typickou anglickou podobu posloužil zámek Hrádek u Nechanic. Štáb se vydal také na zámky Dobříš a Kačina nebo do Barborské ulice v Kutné Hoře.
Vrahovy rány filmaři zmírnili
Zobrazení poslední vraždy se jako jediné neshoduje s přesnými policejními záznamy. Producenti se totiž báli, aby film kvůli krvavým záběrům nedostal nepřístupnost pro diváky do sedmnácti let. Skutečná oběť skončila mnohem hůř. I tak si tvůrci dali na celkové autentičnosti nesmírně záležet. Zranění ostatních žen detailně odpovídají dobovým fotografiím, ze kterých vycházel i vzhled samotných míst činu. Když po poslední vraždě policejní důstojník diktuje do protokolu popis místa činu, čte ho slovo od slova přesně podle skutečné zprávy.
Adaptace ceněného komiksu navzdory snaze vůbec nedopadla podle představ jeho autora Alana Moora. Spisovatel s výsledkem nesouhlasil a od filmu se rovnou distancoval. Zakázal, aby se jeho jméno objevovalo u jakýchkoli dalších adaptací jeho knih, a peníze ze zisku přenechal kreslíři Eddiemu Campbellovi. K jeho zklamání nejspíš přispěl i fakt, že snímek nechává přežít pátou oběť Mary Kelly. Ve skutečnosti totiž i ona zemřela rukou Jacka Rozparovače a navíc byla jedinou opravdu mladou a pohlednou obětí.
Filmové postavy vystupují jako atraktivní dívky, přestože skutečným ženám bylo tehdy už přes čtyřicet let. Skutečný seržant Peter Godley (Robbie Coltrane) a inspektor Abberline navíc na případu společně nikdy nepracovali. Godley se ve snímku nápadně často ohání Shakespearem, na place tak zazní citace z Hamleta, Romea a Julie nebo Jindřicha V.
Filmové chyby
Při sledování snímku si pozorní diváci mohou všimnout několika nepřesností. Když inspektor Abberline načrtne křídou na tabuli chirurgický nůž, kresba v následujících záběrech neustále mění svůj tvar a pozici. Podobně se proměňuje i velikost křídového nápisu Juwes na zdi.
V jedné ze scén si můžete všimnout, že si Abberline pověsí kabát a klobouk na plot, přestože tam už obě věci visí zlomek vteřiny předtím. V samotném úvodu vtrhne skupina mužů do pokoje, kde se dvojice zrovna věnuje milostným hrátkám. Žena si bleskově zakryje odhalený hrudník prostěradlem, hned v dalším detailním záběru na muže ale vidíme, že se snaží přikrýt znovu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
