Je to mistrovské dílo sci-fi žánru, které definovalo vizuál budoucnosti na dekády dopředu. Málokdo ale tuší, že za vznikem snímku Blade Runner stály hádky, nemoci a totální vyčerpání. Harrison Ford natáčení nenáviděl a Ridley Scott točil finále doslova pár hodin předtím, než ho producenti chtěli vyhodit. Přesto vznikl film, který i autor předlohy označil za dokonalý.
Píše se jednadvacáté století a korporace Tyrell posunula hranice božství, když stvořila roboty fáze Nexus. Jsou k nerozeznání od lidí, mají inteligenci i city, ale žádná práva. Dřou jako otroci na mimozemských koloniích nebo nasazují krky tam, kam se člověk bojí vkročit. Jenže otroci se vzbouřili. Po krvavém masakru mají replikanti vstup na Zemi zakázaný pod trestem smrti. Když zákaz poruší, nastupují speciální jednotky. Říkají si Blade Runner a jejich práce není zatýkat. Jejich práce je popravovat.
Nenávist na první klapku
Harrison Ford a režisér Ridley Scott si do oka rozhodně nepadli. Atmosféra na place houstla každým dnem a pro představitele Ricka Deckarda šlo o noční můru. Herec později poznamenal, že to bylo nejhorší natáčení, jaké kdy absolvoval. Chemie mezi ním a režisérem nefungovala, což se paradoxně přeneslo do temné nálady celého snímku. Scott byl perfekcionista vyžadující desítky opakování záběrů, zatímco Ford chtěl prostě hrát. Výsledek je sice legendární, ale vztahy na place zůstaly na bodu mrazu.
Spisovatel v šoku
Autor knižní předlohy Philip K. Dick byl známý svou skepsí vůči Hollywoodu. Když ale uviděl první záběry Harrisona Forda, zůstal v němém úžasu. „Byl víc Deckardem, než jsem si dokázal představit. Bylo to neuvěřitelné. Deckard existuje,“ prohlásil spisovatel poté, co viděl herce v kostýmu.
Zajímavé je, že Ridley Scott ani scenárista David Webb Peoples knihu nikdy nečetli. Stačilo jim, že ducha předlohy trefil původní scenárista Hampton Fancher. Dick viděl před svou smrtí jen dvacet minut z filmu, ale i to mu stačilo. Podle Paula Sammona tehdy řekl: „Byl to můj vlastní vnitřní svět. Zachytili ho dokonale.“
Růžové kalhoty a obří zelené brýle
Rutger Hauer získal roli Roye Battyho, aniž by se s režisérem potkal. Scottovi stačilo vidět jeho výkony ve starších filmech a okamžitě věděl, že ho chce. Když došlo na první osobní setkání, rozhodl se holandský herec pro drsný vtip. Na schůzku dorazil v obřích zelených brýlích, růžových saténových kalhotách a svetru s liškou. Produkční Katherine Haber později vzpomínala, že když ho Scott uviděl, doslova zbledl hrůzou. Byla to ale jen hra. Philip K. Dick později Hauera popsal jako „dokonalého Battyho, chladného, árijského, bezchybného“.
Nouze stvořila legendární vizuál
Futuristické Los Angeles, jak ho známe, vzniklo vlastně omylem a nedostatkem peněz. Výtvarník Syd Mead měl původně navrhnout jen vozidla, ale Scott byl jeho náčrty tak unesen, že ho nechal navrhnout celý svět. To ovšem vyhnalo rozpočet do výšin a Mead bral 1500 dolarů denně. Peníze nakonec došly a štáb nemohl postavit drahé futuristické kulisy.
Režisér si poradil po svém. Existující budovy ve studiu nechal zahalit do tmy, kouře a neustálého deště. To, co vypadá jako umělecký záměr a noir atmosféra, bylo ve skutečnosti nutné maskování levných materiálů. Celou situaci komplikoval i zdravotní stav kameramana Jordana Cronenwethe, který trpěl Parkinsonovou chorobou a ke konci natáčení už řídil kameru z vozíku.
Děsivá inspirace z gestapa
Myšlenka androidů, kteří nerozlišují dobro a zlo, nevznikla jen tak. Philip K. Dick dostal nápad na román v roce 1962 při studiu dokumentů gestapa. V denících nacistů našel větu, která ho vyděsila k smrti. Stálo v ní: „V noci nás budí křik hladovějících dětí.“ Dicka zarazila ta nezúčastněnost a chlad, s jakým byla věta napsána. Došlo mu, že nacismus byl defektní skupinovou myslí, které chyběla empatie. Právě absence soucitu ho přivedla k myšlence, že takové bytosti nelze nazývat lidmi, i když tak vypadají. Tak se zrodil koncept replikantů.
Pro Ridleyho Scotta jde dodnes o jeho nejoblíbenější a nejosobnější film. Přitom chybělo málo a výsledek by vypadal úplně jinak. Poslední klapka padla jen pár hodin předtím, než měli producenti v plánu převzít nad filmem kreativní kontrolu a Scotta vyšachovat. Režisér to stihl. Díky tomu vzniklo dílo, o kterém sám řekl, že „udalo tempo mnoha věcem“. A v tom se rozhodně nemýlil.
Návrat, na který se čekalo třicet let
Ridley Scott se světa Blade Runnera nechtěl vzdát. Už v roce 2007, když ladil verzi Final Cut, vážně plánoval pokračování. Mělo mapovat další osudy Rachael a Deckarda, přičemž herečka Sean Young byla okamžitě pro. O rok později dokonce vznikal scénář, který měl odhalit drsný život v mimozemských koloniích a pád korporace Tyrell. Zůstalo to však jen u papírových plánů.
Diváci se dočkali až v roce 2017, kdy režisérskou štafetu převzal Denis Villeneuve. To už měl původní snímek dávno neotřesitelnou pozici. Americký filmový institut ho totiž v roce 2008 zařadil na šesté místo žebříčku nejlepších sci-fi filmů všech dob.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Blade Runner můžete zhlédnout na Nova Cinema v pátek 9. ledna od 22:05.
