V hořké komedii Bouřlivé víno z roku 1976 měla herečka Iva Janžurová natočit necudnou koupací scénu. Před kamerou se nakonec nesvlékla a tvůrci museli narychlo shánět náhradnici. Samotný vznik filmu provázely komplikace a scenárista Miloš Macourek kvůli nepovedené knižní předloze rovnou navrhoval společnou sebevraždu.
Scenárista kvůli předloze navrhoval sebevraždu
Obyvatelé fiktivní jihomoravské vsi Pálavice prožívají jaro roku 1968. Část lidí vítá obnovení vinařského podniku Vidrupa, ale předseda JZD Michal Janák v podání Vladimíra Menšíka do něj vstoupit odmítá. Rozhodnutí rozdělí obyvatele na dva tábory, přičemž Janákovi odpůrci uspořádají v obci anketu s cílem odstranit ho z funkce. Situaci zkomplikuje příjezd emigranta Jožky Hrdličky, kterého hraje Jiří Vala a jenž chce chamtivé nadšence podvést. Janák však jeho plán odhalí, peníze bezpečně zachrání a obhájí svou předsednickou pozici.
Komedie vznikla podle knihy Svatý Michal od spisovatele Jana Kozáka, která vyšla v roce 1980. Když se scenárista Miloš Macourek poprvé seznámil s textem, okamžitě kontaktoval režiséra Václava Vorlíčka. Do telefonu mu oznámil, že jediné logické východisko pro ně představuje společná sebevražda, protože s knihou nepůjde pracovat. Kozák totiž tehdy patřil k nejhůře hodnoceným dobovým autorům.
Nařízení z Barrandova dostalo na plátno skauty
Celá vinařská trilogie vznikla na přímý příkaz tehdejšího ředitele Barrandova doktora Fáberyho. Snímek měl sloužit tehdejší propagandě a vytvořit dojem, že obrodný proces z roku 1968 znamenal pro Československo chybnou cestu. Komedie proto ukazuje fiktivní události jako dobu, kdy chamtiví jedinci usilovali o návrat ke kapitalismu a hledali způsoby k obohacení.
Navzdory silnému propagandistickému dohledu se do snímku dostal nečekaný reálný prvek. Na stříbrném plátně se po dlouhých třiceti letech objevila organizace Junák. Skauti v době pražského jara reálně obnovili svou činnost, přičemž už na konci roku 1970 komunistický stát tuto organizaci opět zakázal.
Herečku v necudné scéně zastoupila náhradnice
Obsazení přineslo filmařům i personální komplikace. Iva Janžurová odmítla před kamerou natočit necudnou koupací scénu. Režisér musel situaci vyřešit obsazením náhradnice, přičemž sama herečka pro ni použila výraz kaskadérka.
Jazyková bariéra se stala nečekanou překážkou pro Slovenku Božidaru Turzonovovou, která ztvárnila Kateřinu Janákovou. Její silný přízvuk donutil tvůrce povolat do studia Libuši Švormovou, jež postavu kompletně předabovala. Turzonovová na své výslovnosti následně intenzivně pracovala a v obou volných pokračováních Zralé víno a Mladé víno už mohla mluvit vlastním hlasem.
Vystřižená pasáž zbavila příběh logiky
Původní verze filmu obsahovala vystřiženou pasáž, která způsobila znatelnou trhlinu v celém ději. Jožka Hrdlička si v ní do šekové knížky k původním sto šilinkům dopsal jeden milion a 200 tisíc, aby mohl naivní venkovany oslňovat bohatstvím. Tvůrci záběr z neznámého důvodu odstranili. V příběhu tak chybí vysvětlení, kde se vysoká částka vzala, a divák vidí pouze scénu, v níž starý Kvasnička v podání Zdeňka Kryzánka obdivuje napsané miliony.
Samotné natáčení zavedlo herce do Vídně, Telče, Velkých Bílovic a na Břeclavsko. Ústřední budova pálavického národního výboru fungovala ve skutečnosti jako kulturní dům a obecní úřad v obci Vrbice. Před objektiv se navíc postavil skutečný kameraman Emil Sirotek, který si zahrál zástupce rakouské televize. S hudbou ke komedii pomáhal Karel Svoboda a jeho úvodní melodii následně poslouchaly i děti u animovaného seriálu Včelka Mája.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
