Pokračování úspěšného špionážního thrilleru s názvem Bourneův mýtus z roku 2004 skrývá spoustu překvapení z natáčení a produkčních změn na poslední chvíli. Tvůrci původně plánovali úplně jiný závěr a na place docházelo ke skutečným zraněním z neopatrnosti. Pozornému oku českého diváka navíc neunikne hned několik nečekaných lokálních stop ukrytých v rychlých střizích.
Nečekané detaily a česká stopa
Režisér Paul Greengrass chtěl točit co nejvíce reálně a maximálně omezil počítačové triky. Snažil se o téměř dokumentární styl plný ruční kamery, o čemž svědčí i neuvěřitelná průměrná délka jednoho záběru necelé dvě vteřiny. Extrémní dynamika s sebou nesla obrovské nároky na preciznost a občas do obrazu proklouzla drobná chyba. Když tedy hlavní hrdina studuje mapu Berlína, pozorní diváci si mohou všimnout nápisů Šumava a Plzeň.
Rekvizitáři zjevně použili českou mapu, což prozrazují specifická diakritická znaménka nad písmeny. Tuzemské publikum spolehlivě potěší také scéna z Moskvy, kde mafián v podání Karla Rodena mluví s nájemným vrahem. Na střeše budovy za nimi svítí obří reklama na nákladní automobily Tatra. Cestování nepolapitelného muže po střední Evropě pak potvrzuje detail jeho pasu při kontrole na celnici s razítkem z hraničního přechodu v Chebu.
Tvrdé rány a srolovaný časopis
Fyzické nasazení herců přineslo během produkce několik horkých chvilek. Při rvačce na mnichovském konzulátu Damon neodhadl razanci svého úderu a hereckého kolegu Tima Griffina omylem opravdu knokautoval. Pověstná scéna v bytě, ve které se brání pouze srolovaným časopisem, vychází ze starého filipínského bojového umění.
Herci si funkčnost potvrdili na vlastním těle a po několika zkušebních úderech do paží jim naskákaly modřiny. Akční sekvence si vyžádaly i další realistické prvky. Záběr explodujícího domu filmaři připravovali čtyři dny a točili ho na šest kamer zcela bez digitálních efektů. Damon si během celého filmu zachovává kamennou tvář a kromě jediné staré fotografie se ani jednou neusměje. Během automobilové honičky v Moskvě si dokonce čistí střelnou ránu opravdovou lahví vodky Stoličnaja.
Přepsaný scénář a nemocniční konec
Štáb překvapivě natáčel celý příběh v přesně opačném pořadí, začínal v chladné Moskvě a svou cestu končil ve slunné Indii. Původní verze scénáře počítala s hodně odlišným vývojem všech událostí. Partnerka pronásledovaného muže měla původně zemřít při nehodě autobusu a příběh by se z velké části odehrával v indickém vězení. Tvůrci nakonec zvolili jinou cestu a celý snímek mohl dopadnout diametrálně jinak.
Režisér natočil i alternativní závěr filmu, ve kterém se zraněný agent probouzí na nemocničním lůžku, mluví se zástupkyní americké vlády a pak utíká pryč. Testovací publikum tuto ponurou variantu odmítlo a slavná závěrečná scéna z New Yorku tak vznikla pouhé dva týdny před premiérou. Zahrnuje oblíbený moment, kdy zástupkyně CIA dostane informaci o nutnosti devadesáti vteřin k zaměření hovoru a agent přesně po osmaosmdesáti vteřinách zavěsí. Produkce si pro rychlé dotočení této pasáže musela Damona narychlo vypůjčit z natáčení jiného filmu, což se díky milionovým ziskům z kin bohatě vyplatilo.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Bourneův mýtus vysílá stanice Nova Cinema v pondělí 1. června od 20:00, reprízu uvede 3. června od 00:35.
