Čtvrté pokračování francouzských četnických komedií Četník ve výslužbě přineslo divákům o poznání napjatější atmosféru. Louis de Funès si vyjednal obrovský honorář, což na place vyvolalo nevraživost ze strany některých hereckých kolegů. Improvizované scény z hlavy hlavního představitele ale nakonec patřily k těm vůbec nejlepším z celého filmu a zajistily mu téměř pět milionů diváků v kinech.
Zásadní nárůst honoráře a hořký odchod kolegů
Úspěch četnické série vystřelil hlavního hrdinu mezi nejlépe placené evropské herce. Za čtvrtý díl obdržel Louis de Funès dva miliony franků, což činilo přibližně 2,6 milionu tehdejších československých korun. U prvního filmu ze slunného Saint Tropez přitom činila jeho odměna pouhých devadesát tisíc franků.
Výrazný nepoměr v odměňování a rostoucí hvězdné manýry vytvořily mezi herci velkou propast. Jean Lefebvre otevřeně obvinil Louise de Funèse z toho, že mu schválně nechává vystřihnout komické scény ve střižně. Dusno na place vyústilo v radikální řez a rozpad původní šestice strážců zákona. Lefebvre i jeho kolega Christian Marin oblékli stejnokroj naposledy a v dalších dílech je diváci už neviděli. Režisér Jean Girault je po této zkušenosti raději nahradil novými tvářemi.
Improvizované scény a nečekaná pocta pro herce
Napjaté vztahy štáb kompenzoval tvůrčí volností. Louis de Funès na place neustále vymýšlel nové gagy a upravoval scénář podle aktuální nálady. Závěrečnou pasáž, kde se Cruchot s Gerberem snaží zneškodnit dětskou raketu s jadernou hlavicí, vymyslel herec úplně sám.
S rekvizitou se přitom pojí velmi zábavná filmařská chyba. Před odpálením má raketa několik metrů na výšku a postavy k ní musí lézt po žebříku. Když se ji pak na pláži snaží odšroubovat, je znatelně menší.
Samotná role rázného muže zákona přinesla herci i jednu kuriózní poctu mimo svět filmu. Byl oficiálně přijat ke čtyřstému pátému pluku protiletadlového dělostřelectva ve městě Hyères a získal tam hodnost první třídy.
Pikantní výjevy na pláži a recyklovaná umělecká díla
Tvůrci do příběhu zakomponovali i mírně lechtivý moment. Cruchot a velitel Gerber v podání Michela Galabru v jedné chvíli pozorují dalekohledem pláž a s hrůzou zjistí, že se jejich manželky baví ve společnosti cizích mužů. Obě postavy to považují za pouhou halucinaci pramenící z nudy. Ve skutečnosti se jim tento výjev vůbec nezdál a jejich podezření bylo oprávněné.
Pozorní diváci si mohou všimnout drobných detailů v interiérech filmového zámku. Když Gerber s manželkou vstupují do Cruchotova obývacího pokoje, visí nad krbem obraz od malíře jménem Amedeo Modigliani. Úplně stejné dílo filmaři použili už ve snímku Tetovaný muž. Tam hrál Louis de Funès sběratele umění toužícího po vzácné kresbě na zádech herce Jeana Gabina.
Logické přešlapy a mizející pokrývky hlavy
Během natáčení v okolí kláštera Château de Saint Amé vznikla řada drobných nepřesností, které tvůrcům unikly ve střižně. Zábavná situace nastala v momentě, kdy Cruchot přelézá zeď kasáren a padá do sudu. Dovnitř zahučí bez jakékoliv pokrývky hlavy. Ven ale vyleze s čepicí s bambulí na hlavě. Po dalším pádu se pro změnu vynoří s klasickou policejní čepicí.
Jindy na sebe vylije barvu, ale v těsně navazujícím záběru má oblek naprosto čistý a v jiném odstínu. „V těchto místech vidím jen ty, kteří tam nejsou,“ recituje nostalgicky ve filmu Michel Galabru a s nadsázkou tak shrnuje proměnlivou náladu štábu.
Komedie Četník ve výslužbě přes tyto drobné nedokonalosti baví diváky dodnes. Stanice ČT2 ji odvysílá 19. srpna ve 20:00 a reprízu nabídne o den později v 16:35.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
