V akčním thrilleru Cizinec z roku 2003 musel Steven Seagal v postprodukci přemluvit část svých dialogů. Nutnost trávit další čas ve studiu ho natolik rozčílila, že některé věty namluvil schválně změněným hlasem. Diváci si kvůli tomu dlouho mysleli, že ho v určitých scénách dabuje úplně jiný herec.
Zásilka pro tajemného muže
Nájemný agent Jonathan Cold, kterého hraje Steven Seagal, dostane za úkol přepravit neznámý balíček z Francie do Německa. Obsah zásilky nezná ani on sám, ani muž, který ho na tuto práci najal. Kufřík však okamžitě přiláká pozornost zabijáků a zkorumpovaných politiků. Kurýr tak musí po cestě neustále bojovat o život a čelit lidem, kteří se nezastaví před ničím.
Když si agent během cesty prohlíží na letišti fotografie svého otce, drží v ruce skutečné soukromé snímky. Filmaři pro tento detail použili staré fotky samotného Stevena Seagala z doby jeho mládí.
Původní plány překazil finanční propadák
Snímek měl původně zamířit na velká plátna, ale plány zhatily výsledky předchozího hercova projektu. Kvůli komerčnímu neúspěchu filmu Na pokraji smrti z roku 2002 producenti uvedli novinku rovnou na video nosičích. Tento krok odstartoval dlouhou sérii béčkových akčních titulů, ve kterých Seagal účinkoval výhradně pro DVD trh.
Během postprodukce navíc musel namluvit některé dialogy znovu. Práce ve studiu ho obtěžovala, proto k úkolu přistoupil pasivně agresivně a záměrně upravil barvu svého projevu. Mnoho fanoušků následně řešilo, kdo za slavného herce ve filmu vlastně mluví, protože jeho skutečný hlas nepoznali.
Nechuť k námaze se projevila i přímo na place. Představitel hlavní role nechával velkou část fyzické práce na kaskadérech a dvojník ho zastupoval i při zcela běžných pohybech. Náhradník za něj skákal přes plot, chodil po schodech a je zřetelně vidět také v záběru, kdy postavy vybíhají z hořícího statku.
Cizí reálie způsobily štábu potíže
Natáčení probíhalo od ledna do března roku 2002 a štáb pracoval převážně ve Varšavě a v Berlíně. Hned úvodní scéna ukazuje skutečné střídání stráží u varšavského Hrobu neznámého vojína, které funguje jako symbolická pocta padlým ve druhé světové válce. Mnohem hůře filmaři dopadli s vykreslením sousedního Německa. Na jednom ze záběrů leží lístek se čtyřmístným poštovním směrovacím číslem, ačkoli německý systém používá pět číslic.
Zcela smyšlené je také letecké spojení. Dopravní letadlo typu Boeing 737, které ve filmu přistává v Berlíně, má na ocasu znak s obličejem Eskymáka. Záběr ve skutečnosti pochází od společnosti Alaska Airlines, jejíž stroje do Evropy vůbec nelétají. Drobný detail tvůrci naopak schovali do scény s dánskými útočníky. Když na konci filmu obstoupí postavu Meredith, kterou hraje Anna-Louise Plowman, jeden z nich pronese v rodném jazyce povel k jejímu svázání, ve kterém použije vulgární označení pro ženu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
