Katastrofický snímek Den poté dorazil do kin v roce 2004 a nabídl divákům pohled na planetu pohlcenou novou dobou ledovou. Režisér Roland Emmerich v něm rozpoutal přírodní peklo od ničivých tornád v Los Angeles až po zamrzlý New York. Za propracovanými vizuálními efekty se ukrývá příběh o záchraně i samotném přežití lidstva. Přípravy filmu přitom doprovázela řada komplikací včetně technických výzev a složité snahy o vyrovnaný rozpočet.
Změny v obsazení a tvrdé finanční škrty
Režisér měl původně o hlavním hrdinovi úplně jinou představu. Do role klimatologa Jacka Halla zvažoval obsadit Mela Gibsona. Nakonec se rozhodl pro finančně dostupnějšího Dennise Quaida. Sám Roland Emmerich se dokonce vzdal části svého obvyklého honoráře a souhlasil s deseti miliony dolarů doplněnými desetiprocentním podílem ze zisku.
Úpravami prošla i postava filmového syna Sama. Scénář od počátku počítal s partou jedenáctiletých chlapců. Tvůrci je nakonec nechali zestárnout na středoškoláky, aby mohl roli získat talentovaný Jake Gyllenhaal. Filmovou partnerku mu ztvárnila Emmy Rossum, která nastoupila po nečekaném odstoupení původně plánované Lindsay Lohan.
Průkopnické počítačové triky a ledové sochy
Děj vyžadoval ohromné množství náročných počítačových úprav. Výroba se kvůli nim citelně protáhla a studio přesunulo premiéru z roku 2003 na další sezonu. Na efektech pracovalo více než tisíc digitálních umělců z devíti různých společností. Speciální péči vyžadovalo vytvoření iluze kompletně zamrzlých velkoměst. Software pro věrnou simulaci lomu světla v ledu tehdy vůbec neexistoval. Fyzické modely arktických ker nejprve ručně vytesal sochař a výsledek se následně naskenoval do počítače k detailním úpravám.
Když filmaři potřebovali rozpohybovat mohutné tříštící se ledovce, oslovili přímo odborníky na animaci pohádkových postaviček. Počítačově vznikal i dech herců v mrazivých scénách. Jevilo se to jako mnohem praktičtější řešení než reálné fyzické zmrazování celého natáčecího placu. Úvodní velkolepý záběr na odlamující se ledovec trvá dvě a půl minuty a zrodil se výhradně pomocí počítačové grafiky.
Štáb si musel poradit také s absencí materiálů dokumentujících chování tornáda uprostřed zástavby. Využil proto záběry přírodních smrští z volné krajiny a digitálně je propojil s ulicemi Los Angeles. Natáčení hromadného útěku obyvatel přes řeku se naopak uskutečnilo v reálném prostředí a komparzisté při něm skutečně překračovali tok Rio Grande.
Zábavný nesmysl a obavy z reálných vědců
Studio před uvedením nabídlo film k posouzení skupině skutečných vědců. Odborníci děj zhodnotili jako velmi zábavný, ovšem po vědecké stránce naprosto nereálný příběh. Příroda by na podobně radikální klimatické změny potřebovala přinejmenším stovky let. Samotná vesmírná agentura NASA odmítla štábu poskytnout jakékoli konzultace. Její zástupci považovali předkládané události za absurdní a svým zaměstnancům výslovně zakázali se k ději veřejně vyjadřovat.
Organizace Červeného kříže chytře využila velkého zájmu publika. Před kinosály po celých Spojených státech postavila speciální stánky s informačními letáky o bezpečném chování při povodních a sněhových bouřích. Kolem samotného scénáře se navíc odehrála jedna kuriózní situace. Tvůrci animovaného seriálu Městečko South Park získali k textu tajný přístup dlouho před začátkem natáčení. Plánovali vytvořit identický film slovo od slova se loutkami a uvést ho do kin přesně ve stejný den. Od tohoto odvážného kroku je včas odradili až jejich vlastní právníci.
Snímek Den poté můžete zhlédnout na Primě ve čtvrtek 6. srpna od 20:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
