Natáčení dobrodružného snímku Divokým Kurdistánem (1965) provázely ostré spory, které nakonec vyústily hned ve tři velké soudní procesy. Hlavní hvězda Lex Barker se s producentem soudil o honorář, protože z jeho práce vznikly bez odpovídajícího zaplacení rovnou dva filmy. Na place navíc odmítal pracovat déle než deset hodin denně a část scén za něj musel kvůli jiným závazkům dotočit dvojník. Filmaři se nakonec museli obejít i bez plánovaného Turecka a náhradu našli ve španělských horách.
Tři soudní procesy kvůli dvěma filmům
Kara ben Nemsi (Lex Barker) zbavil zemi obávaného lupiče Žuta a od vděčného padišáha získává ochranný ferman. Na dvoře se seznámí s půvabnou Ingdšou (Marie Versini), zároveň se ale dozvídá, že jeho přítele Achmeda el Kordu chce nechat zkorumpovaný padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru, a tak se vydává na jeho záchranu.
Španělsko-západoněmecký film režíroval Franz Josef Gottlieb podle románu Karla Maye z roku 1892 na motivy orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. Přípravy se rozjely hned po premiéře snímku Žut v srpnu 1964, výrobu však provázely vleklé rozepře a producent Brauner kvůli ní vedl tři velké soudní procesy, a to s Gottliebem, se španělským koproducentem Balcazarem i se samotným Barkerem.
Divokým Kurdistánem totiž vznikalo současně s pokračováním V říši stříbrného lva, jenže Barker dostal zaplaceno pouze za jeden film, a když zjistil, že z materiálu vznikly snímky dva, vysoudil si doplacení honoráře.
Desetihodinová pracovní doba i zaskakující dvojník
Kamery se rozjely 15. března 1965 v západoberlínských ateliérech Spandau společnosti CCC a poslední klapka padla po 127 dnech 19. července. Barker byl přitom smluvně vázán jinde a měl být s natáčením hotov nejpozději 8. května. Termín se nepodařilo dodržet, a i když herec na place zůstal o čtrnáct dní déle, zbývající scény za něj musel dotočit jeho dvojník Giancarlo Bastianoni. Náročné tempo natáčení ostatně naráželo i na Barkerovo pevné pravidlo, že nebude pracovat déle než deset hodin denně.
Místo Turecka hory v Andalusii i hrdý kompars
Podle původního plánu měl štáb vyrazit na autentická místa do Turecka. Místní úřady by si ale za svou podporu vyžádaly nemalou část rozpočtu a tvůrci navíc v zemi nenašli spolehlivého produkčního partnera.
Místo Orientu tak posloužila španělská Andalusie, kde se točilo v pohořích Sierra Nevada a Sierra Alhamilla a v polopouštní krajině kolem Almeríe v čele s oblastí Tabernas, kde vznikala i řada westernů. Do komparsu filmaři zapojili velkou část tamních potomků maursko-arabského obyvatelstva. Mnozí z nich byli na své filmové kostýmy natolik pyšní, že je údajně neodkládali ani na noc.
Hvězdy mayovek, které nakonec nedorazily
V předběžných plánech figurovala řada známých tváří z jiných adaptací Karla Maye, které se ve filmu nakonec neobjevily. Zloducha Marchedže měl původně hrát Mario Adorf známý jako Santer, pro jednu z rolí tvůrci zvažovali Herberta Loma a půvabnou Ingdšu měla ztvárnit někdejší Ribanna Karin Dor.
Hudební skladatel Raimund Rosenberger do snímku zapracoval melodii Shir Habokrim od polského autora Mordechaje Olari-Nozyka, která v jiné verzi zazněla už v roce 1960 ve filmu Brennender Sand. Po všech výrobních potížích se snímek dočkal premiéry 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli.
Dobrodružný film Divokým Kurdistánem vysílá stanice Nova Action v neděli 22. listopadu od 20:30.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.

