Natáčení komedie Kopretiny pro zámeckou paní (1981) jednoho letního dne stálo, protože se František Husák při opalování spálil natolik, že se nedalo točit. Pro Sylvu Julinovou to byla první a zároveň poslední filmová role, a to se snímek zařadil mezi divácky nejoblíbenější adaptace dívčích románů Stanislava Rudolfa. Za několik herců navíc ve studiu mluvili jiní, takže mladičkého Pavla Kříže namluvil Roman Skamene a Pavla Klůse zase Jiří Lábus.
Dívčí román v rukou zkušeného režiséra
Příběh sleduje patnáctiletou Katku Krásnou (Sylva Julinová), která musí trávit prázdniny v pokladně hradu Krabonoš, kde oba její rodiče pracují jako kasteláni. Nudné léto jí převrátí naruby až příjezd pražského studenta historie Petra (Jan Hartl) na průvodcovskou brigádu, jehož pozornost se zamilovaná dívka rozhodne získat fingovanou krádeží dvou vzácných korbelíků z hradní sbírky.
Scénář podle stejnojmenného románu Stanislava Rudolfa z roku 1973 napsal režisér Josef Pinkava se zkušeným scenáristou Jaroslavem Petříkem. S příběhy mladých hrdinů měl Pinkava bohaté zkušenosti, za sebou měl Prázdniny s Minkou, Kočky neberem nebo Terezu bych kvůli žádné holce neopustil. Rudolfovu knihu navíc nezpracovával poprvé, už v roce 1971 natočil vděčný Metráček.
Jediná filmová role i nečekaný dabing
Do titulní role obsadil Pinkava neherečku Sylvu Julinovou, která ve filmu sama zpívá i písničku s hudbou Karla Svobody a textem Pavla Nováka. Po herecké dráze ale netoužila, a tak se na plátně už nikdy neobjevila. Místo toho vystudovala medicínu v Olomouci.
Pro mladičkého Pavla Kříže naopak role Roberta znamenala začátek filmové kariéry. Jeho vlastní hlas ale ve filmu neuslyšíme, protože ho ve studiu nadaboval Roman Skamene. A nebyl zdaleka jediný. Stanislava Třísku namluvil Lubomír Lipský, Františku Husákovi propůjčil hlas Zdeněk Řehoř a za Pavlušku Těšíka v podání Pavla Klůse mluví Jiří Lábus. Učitelce, kterou hrála Helena Martinovská, zase dala hlas Helena Růžičková.
Letní natáčení na Bouzově zbrzdilo sluníčko
Hrad Krabonoš na mapě nenajdete. Režisér si jeho jméno vypůjčil od jedné vesnice na jihu Čech, točilo se ale na hradě Bouzov a část záběrů vznikla také v Uherském Hradišti. Jeden natáčecí den ale štábu na Bouzově vzal František Husák, představitel Katčina otce. Během natáčení se šel opalovat, sluníčko podcenil a spálil se tak, že se ten den nedalo točit. Štábu tak nezbylo než čekat, až aspoň trochu vybledne.
Skryté detaily pro pozorné diváky
Pozorné ucho zachytí při prohlídce hradu otázku jednoho z návštěvníků, jestli je meč katovský, když je tupý. Peprnější detail se skrývá v čase 48:14 ve scéně, kdy má Katka na hradě kamarádku a pustí televizor. Na obrazovce totiž běží lechtivý záběr z filmu Hra o jablko (1976).
Když Petr vysvětluje Katce, jak snadno přepral partu kluků, utrousí frázi „O soto guruma“. Ta skutečně pochází z juda, v japonštině znamená „Velké vnější kolo“ a označuje klasický podmet ze skupiny aši-waza. Útočník při něm stojí na jedné noze, druhou podmetá soupeře přes obě jeho nohy a rukama ho přetáčí dozadu.
Moderní ráz pražského studenta podtrhuje i přenosný kazetový magnetofon International CX-727 s oranžovými tlačítky a výklopným madlem, který Petr nosí s sebou. V tehdejším Československu převažovaly přístroje značky Tesla, takže asijský model byl spíše výjimkou a působil lehce exoticky.
Komedii Kopretiny pro zámeckou paní, která měla premiéru 25. září 1981, vysílá stanice Nova v neděli 22. listopadu od 11:35.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.

