Kultovní sci-fi film Duna se stal jedním z nejambicióznějších projektů moderní kinematografie. Režisér Denis Villeneuve na designu pouštních monster pracoval celý rok a hudební skladatel Hans Zimmer kvůli tomuto filmu dokonce odmítl svého dlouholetého parťáka Christophera Nolana. Zatímco v Benátkách sklidil snímek sedmiminutový potlesk, režisér původní verze z osmdesátých let David Lynch o něj nejevil sebemenší zájem. Natáčení provázely extrémní podmínky v poušti i složité maskérské výzvy.
Příběh nás zavádí do středu nelítostných mocenských bojů uvnitř galaktického Impéria. Vše se točí kolem ovládnutí planety Arrakis, jediného zdroje vzácného koření melanže. Tato látka propůjčuje uživatelům zvláštní psychické schopnosti a je nezbytná pro cestování vesmírem. Správu nad planetou a komplikovanou těžbu svěří Padišáh imperátor rodu Atreidů, avšak celá anabáze je jen součástí spiknutí. Z krvavé pasti uniknou pouze vévodův syn Paul a jeho matka Lady Jessica. Jejich jedinou nadějí v nehostinné pustině se stávají nedůvěřiví domorodí fremeni.
Nosorožec v lidské kůži
Vizuální stránka filmu byla pro režiséra Denise Villeneuva naprostou prioritou. Gigantické pouštní červy vytvářel s týmem animátorů celý rok, přičemž v rozhovoru přiznal, že na jejich podobu myslel v podstatě po celý svůj dospělý život.
Stejnou péči věnoval i ztvárnění záporných postav. Barona Harkonnena si představoval jako nosorožce v lidském těle. Proměna herce Stellana Skarsgårda do této monstrózní podoby trvala maskérům každý natáčecí den přes sedm hodin. Děsivý dojem z armády Harkonnenů podtrhly i helmy jejich bojovníků, které byly inspirovány hlavami různého hmyzu.
Cena za zradu a krev na rozích
Rozsah konfliktu ve filmu je vskutku astronomický. Harkonnenský útok na Atreidy s pomocí elitních jednotek Sardaukarů byl finančně tak nákladný, že pokud by se využil zisk z těžby koření do posledního centu, trvalo by celých šedesát let, než by se vojenské náklady zaplatily.
Film je plný skrytých detailů, které běžnému divákovi mohou uniknout. Když je do přepravní bedny ukládána hlava býka, její rohy mají černé konce. Nejedná se o špínu, ale o zaschlou krev otce Leta Atreida, který zemřel právě při býčích zápasech. Rohy byly následně přetřeny fixačním lakem.
Další zajímavý odkaz se týká samotného vévody Leta. V úvodu filmu říká svému synovi Paulovi, že nikdy nechtěl být vévodou, ale pilotem. Jde o jasný odkaz na sérii Star Wars, kde představitel Leta, Oscar Isaac, ztvárnil roli pilota Poea Damerona hned ve třech epizodách.
Velmi specifický byl i proces tvorby zvuku takzvaného Hlasu, který používá Lady Jessica a Paul. Zvukaři myšlenku postavili na spojování hlasů s jejich předky. Tento efekt se plně projeví až ve chvíli, kdy se postavy snaží vyvolat Hlas vlastní.
Odmítnutý režisér a vyškrtnutý džihád
Ne všichni sdíleli nadšení z nového zpracování. David Lynch, který režíroval verzi Duny z roku 1984, prohlásil, že o nový film nemá žádný zájem. Jeho postoj nepramení z antipatií k Villeneuvovi, ale z vlastních traumat. „Protože to pro mě byl zármutek. Byl to neúspěch a neměl jsem finální verzi. Tenhle příběh jsem vyprávěl už miliardkrát. Není to film, jaký jsem chtěl natočit. Některé jeho části se mi moc líbí, ale pro mě to byl naprostý neúspěch,“ uvedl Lynch jasně.
Tvůrci nové adaptace museli udělat i několik citlivých změn. V původním románu jsou některé pojmy inspirovány islámem, což vedlo k odstranění slova „džihád“. To nahradil pojem „svatá válka“, pravděpodobně aby se předešlo nařčení z islámofobie. V kontextu Duny je přitom džihád vnímán spíše pozitivně jako oprávněný vzdor proti útlaku strojů. Další výraznou změnou prošla postava ekologa Liet-Kynese. Zatímco v knize jde o muže, ve filmu tuto roli ztvárnila herečka Sharon Duncan-Brewster.
Hudební ultimátum a světový potlesk
Hudbu k filmu složil legendární Hans Zimmer, který je od dětství velkým fanouškem knižní předlohy. Nabídku dostal od režiséra při společné práci na Blade Runner 2049. Zimmer byl tak nadšený, že se rozhodl odmítnout spolupráci na filmu Tenet se svým dlouholetým parťákem Christopherem Nolanem. „Musím natočit Dunu. Chris to chápe, že to musím udělat. Bude v pohodě,“ řekl Zimmer před lety v rozhovoru pro The Playlist.
Aby tvůrci dosáhli dokonalé iluze cizích světů, natáčeli od března do července 2019 na několika místech planety. Pro planetu Caladan využili drsné prostředí poloostrova Stadlandet v Norsku, zatímco vyprahlý Arrakis vznikal v oáze Liwa ve Spojených arabských emirátech a ve slavném údolí Wadi Rum v Jordánsku. Štáb se podíval také do Maďarska a Rakouska.
Výsledek stál za to. Film měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách, kde ho publikum ocenilo ohromujícím sedmiminutovým potleskem vestoje.
Další filmové a seriálové zajímavosti najdete ZDE.
Snímek Duna můžete sledovat na Nova Cinema v úterý 6. ledna od 20:00 a o den později od 14:55.
