V pořadí již třetí výprava slavného archeologa Indiana Jonese přinesla na filmová plátna naprostý fenomén a zapsala se do dějin jako jedna z nejikoničtějších dobrodružných podívaných. Návratu ke kořenům ovšem předcházel absolutní tvůrčí chaos, hromada zamítnutých šílených nápadů i netradiční pojišťovací smlouvy.
Tvůrčí omluva plná úprav
Steven Spielberg přistupoval k natáčení s jasným cílem. Zásadně toužil napravit pošramocenou pověst celé značky po premiéře druhého dílu. Chrám zkázy totiž naprosto nezapadal do jeho původních představ a sám tvůrce se za jeho temné ladění zpětně styděl. Třetí pokračování proto pojal jako velkolepou režisérskou omluvu všem zklamaným divákům.
Záchrana renomé ovšem neprobíhala vůbec hladce. Počáteční návrhy scénáře vypadaly naprosto absurdně. Tvůrci reálně zvažovali příběh se skotským duchem, magické broskve nesmrtelnosti, lidožroutský africký kmen nebo dvousetletého trpaslíka. V jedné z verzí musel hlavní hrdina dokonce čelit smrtící partii šachů se skutečnými živými lidmi místo figurek.
Samotný finální nápad s hledáním svatého grálu vzbuzoval v režisérovi obrovské obavy. Spielberg se k smrti děsil diváckých reakcí. Bál se totiž přímého srovnání se slavnou britskou komedií Monty Python a Svatý grál.
Fyzické peklo pro herce a štáb
Natáčení fyzicky i psychicky vyčerpávalo celý štáb. Harrison Ford představoval pro kaskadéry naprostou noční můru. Hollywoodská hvězda s ohromným nasazením odmítala profesionální záskoky a zarputile prováděla většinu nebezpečných kousků zcela samostatně. Zkušení profíci museli herce doslova prosit o přidělení alespoň nějaké práce.
Scéna v podzemí plném krys vyžadovala od produkce naprosto nestandardní kroky. Původní kandidátka na hlavní ženskou roli Amanda Redman musela kvůli obrovské fobii z hlodavců projekt okamžitě opustit. Štáb si nakonec vypěstoval vlastní tisícový chov speciálních čistých hlodavců. Filmaři na tyto tvory dokonce uzavřeli historicky první a pravděpodobně i poslední oficiální krysí pojistku proti nečekanému úhynu.
Scéna ve vzducholodi zase ukrývá úsměvné tajemství přímo pod stolem. Natáčení provázelo nesnesitelné horko. Sean Connery si kvůli absenci klimatizace suverénně sundal kalhoty a hrál kompletně bez nich. Harrison Ford svého filmového otce následoval a oba muži zvládli celou vážnou konverzaci natáčet pouze ve spodním prádle.
Proslulá scéna pálení knih v Berlíně zase děsila svou temnou realističností. Většina nacistických obleků v záběrech totiž nepředstavovala filmové kopie. Kostymér Anthony Powell pro účely snímku objevil v Německu skrytý sklad skutečných historických uniforem přímo z dob druhé světové války.
Technická a historická prvenství
Smrt padoucha Waltera Donovana představuje absolutní technologický milník hollywoodského filmu. Rychlé stárnutí po napití z falešného grálu vznikalo pomocí inovativní digitální technologie. Jednalo se o vůbec první kompletní složený digitální záběr v historii kinematografie. Počítačoví experti mistrovsky spojili záběry herce v různých fázích stárnutí s modely loutek do jednolitého celku.
Samotné uvedení snímku do kin přineslo i nečekaný geopolitický přesah. Natáčení probíhalo mimo jiné ve skalním městě Petra. Jordánský král filmařům osobně zapůjčil koně do závěrečné jezdecké scény. Pozdější premiéra filmu vyvolala absolutní explozi zájmu o tuto lokalitu. Roční návštěvnost tehdy vyletěla z pouhých několika tisíc na neuvěřitelné miliony turistů.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Indiana Jones a Poslední křížová výprava můžete zhlédnout na Prima MAX v pondělí 16. února od 20:00.
