Československá filmová veselohra Kantor Ideál dodnes spolehlivě baví diváky příběhem o mimořádně plachém středoškolském profesorovi a jeho rozpustilých studentkách. V hlavních rolích zazářily skutečné hvězdy tehdejšího stříbrného plátna Anny Ondráková a Karel Lamač. Situační komedie o svízelích mladého učitele na dívčím gymnáziu se stala velkým diváckým hitem počátku 30. let.
Skrytá identita autora a nové tváře
Základy pro vznik populární veselohry položil zapadlý básník Ferdinand Tomek svým romantickým dívčím románkem. Své dílo vydal v roce 1917 pod ženským pseudonymem Adéla Červená a práva k jeho filmovému zpracování získal režisér Martin Frič už na konci 20. let. Společně se scenáristou Václavem Wassermanem původní text upravili a přivedli před kamery jedny z úplně prvních skutečných hvězd domácího zvukového filmu.
Režisér toužil obsadit do rolí septimánek zcela neokoukané dívky a vyrazil proto hledat talenty na zkoušku jedné pražské taneční skupiny. Zcela náhodou tam objevil tehdy naprosto neznámou Natašu Gollovou a nabídl jí drobnou roli statistky. Za svou úplně první filmovou příležitost nedostala začínající herečka vůbec žádný honorář a musela se spokojit s místem v první lavici u dveří. V celém snímku nakonec pronesla pouze dvě velmi krátké repliky.
Narážky na slavné ikony a dobové hvězdy
Tvůrci do scénáře chytře zakomponovali drobné vtipy vycházející z reálného života hlavních představitelů. Filmové zkoušení školního představení o trójské válce představuje jasnou vzpomínku na německý dvojdílný velkofilm Únos Heleny z roku 1924. Karel Lamač v tomto historickém eposu skutečně hrál Achillova věrného přítele Patrokla a v literární předloze se tento motiv původně vůbec nevyskytoval.
Pokojíček hlavní hrdinky Věry Matysové zdobí dobové fotografie velkých hollywoodských hvězd včetně Grety Garbo a Marlene Dietrich. Z úst jedné ze žaček navíc zazní obdivná zmínka o tehdejším slavném idolovi Garym Cooperovi. Populární píseň v podání samotné Anny Ondrákové zase textem odkazuje na dobové mistry Evropy v boxu Františka Nekolného a Prima Carneru i na úspěšného automobilového závodníka Rudolfa Caracciolu.
Autentické lokace a cenzurovaná verze
Štáb se s kamerami vydal do skutečných ulic a oživil tak děj reálnými kulisami několika českých měst. Dívčí nezbednosti a profesorovy rozpaky filmaři zachytili v Poděbradech i na Dobříši. Pražské scény vznikaly přímo před budovou Drtinova gymnázia a dodaly školnímu prostředí velkou dávku uvěřitelnosti. Spolu s ústřední dvojicí se na place objevila celá řada dalších oblíbených osobností jako Theodor Pištěk nebo Antonie Nedošinská.
Úspěch rozpustilé komedie s chytlavou hudbou Járy Beneše brzy překročil hranice tehdejšího Československa. V německých ateliérech vznikla speciální dabovaná verze připravená berlínskou produkční společností. Tento cizojazyčný sestřih nakonec prošel na podzim roku 1933 tamní přísnou cenzurou a dočkal se oficiálního uvedení pod novým distribučním názvem.
Snímek Kantor Ideál můžete zhlédnout na TV Seznam v pátek 26. června od 12:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
