Slavná komedie Křidýlko nebo stehýnko z roku 1976 znamenala pro francouzského herce Louise de Funèse velký návrat na stříbrné plátno po prodělaném infarktu. Výroba filmu ovšem podléhala natolik přísným zdravotním pravidlům, že nad natáčením neustále visela hrozba zrušení a slavný gurmán z plátna nesměl kulinářské pochoutky před kamerou ani spolknout.
Tajný boj za tradiční gastronomii
Charles Duchemin v podání Louise de Funèse vydává slavného gastronomického průvodce a snaží se chránit francouzskou tradiční kuchyni před nastupujícím trendem syntetické, továrně vyráběné stravy. Převléká se proto do všemožných kostýmů a inkognito obráží restaurace. Do své rodinné mise plánuje zapojit i svého syna Gérarda, jenže ten tajně vystupuje jako klaun v cirkusu. Složitý vztah obou mužů naruší nástup nové otcovy sekretářky, ale i velký souboj se zákeřným Tricatelem, magnátem chemicky upravovaných potravin.
Louis de Funès po prodělaném srdečním záchvatu čelil velkým komplikacím z pohledu byznysu. Pojišťovna natáčení povolila pouze za podmínky, že na place bude po celou dobu přítomen kardiolog a sanitka v pohotovosti. Nikdo nedokázal zaručit, zda herec zvládne další záběry, a proto celý štáb dostával výplatu pro jistotu denně, aby dělníci o peníze nepřišli, pokud se film nečekaně zruší.
Zotavování po infarktu doprovázelo i velmi drsné stravování. Funès musel dodržovat přísnou dietu a v celém filmu plném lahodných pokrmů nemohl nic zkonzumovat. Ve slavné scéně, kdy ochutnává hovězí steak Rossini, jej ve skutečnosti nahradil pouze malý kousek chleba namočený do omáčky, zatímco jeho herecký kolega Coluche na place bez problémů spořádal rovnou tři celé porce. Infarkt před natáčením mimochodem prodělal i Funèsův úhlavní filmový nepřítel Julien Guiomar.
Jak Funès měnil své nástupce i kolegy
Producenti na začátku výroby prosazovali, aby roli Gérarda získal Pierre Richard. Spolupráce dvou francouzských komediálních ikon vypadala jako jasný cíl, jenže Richard si úpravy scénáře nepřebral dobře. Cítil se jako v továrně a roli nakonec odmítl.
Samotný Funès si poté pro postavu svého syna prosadil slavného komika Colucheho, kterého mu dokonce schválil jeho vlastní reálný syn s větou: „Je zábavnější než ty.“ Louis de Funès se po natáčení sám pochválil i za svou proměnu. Ve filmu záměrně omezil dřívější agresivní grimasy a přešel na více nuancovaný, mnohem klidnější herecký projev.
Podobně pevný postoj udržel i po dokončení snímku ohledně propagačních materiálů. Studio totiž kvůli pochybnostem o prodeji neznámého Colucheho připravilo plakáty výhradně se jménem Louise de Funèse, zatímco jeho nového kolegu schovalo až dolů do menších titulků. Zkušený matador se ale postavil za svého nového parťáka a osobně prosadil, aby velká úvodní jména zněla spravedlivě „De Funès et Coluche“.
Na place ale vztahy ideální nebyly. Coluche například velmi nevycházel s Ann Zacharias v roli nové sekretářky. Vyčítala mu herecké sobectví, a dokonce prohlašovala, že mnohem víc porozumění nacházela u řidiče.
Boj s dálničními motorestíky a původ názvu
Filmaři hledali pro své nepřátele reálný předobraz. Inspirací pro nenáviděného výrobce nepoživatelných chemických náhražek Tricatela se stal francouzský průmyslník Jacques Borel. Právě jemu v 60. letech minulého století patřila koncese na oblíbené síťové dálniční motoresty, které svým stylem rychlého stravování silně pobuřovaly tradiční francouzskou veřejnost.
I samotný název kulinářského průvodce z filmu (Duchemin) si tvůrci vypůjčili z reálného a věhlasného bedekru Michelin. K názvu samotného filmu přišel režisér Claude Zidi úplně náhodou během večeře v restauraci v Paříži, kde se ho před zapnutím kamer číšník s naprostou samozřejmostí zeptal: „Křidýlko, nebo stehýnko?“
Snímek do kin ve Francii v roce 1976 přilákal téměř 6 milionů diváků a stal se nejvýdělečnějším francouzským filmem roku. Komedii Křidýlko nebo stehýnko odvysílá stanice AMC v pátek 6. listopadu v 15:50.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
