Snímek Nebe a dudy měl premiéru 31. října 1941 v pražských kinech Blaník a Lucerna. Přestože film vznikl v nelehkém období protektorátu, dodnes patří k nejoblíbenějším českým filmům. Je to klenot naší kinematografie, který se i po 84 letech od premiéry těší oblibě. Co se dělo za kamerou a kde se slavné scény skutečně natáčely?
Továrna, vila i chaloupka
Bránu továrny Jaroslava Marvana alias továrníka Bartoše najdeme v Brodcích u Prahy. Právě zde tehdy sídlila zbrojovka Františka Janečka, pozdější areál značky Jawa. Po letech se stejná lokalita objevila i v jiném českém filmu, a to v Báječných letech pod psa z roku 1997. Vrátnice, která na místě původní brány stála, však byla před 11 lety zbourána.
Záběry u vody byly natáčeny u řeky Sázavy, a pokud vám byla povědomá vila továrníka Bartoše, měli jste dobrý postřeh. Ve skutečnosti jde o slavný prvorepublikový hotel Hubertus v obci Jíloviště. Budova z roku 1922 dříve hostila diplomatické návštěvy i sportovce před zápasem. V 50. letech sloužila jako rekreační zařízení pro důstojníky armády. Dnes je obklopena vzrostlými stromy, vysokou zdí a chráněna kamerovým systémem. V současnosti patří soukromé firmě.
V kontrastu s tím působí chaloupka postavy Fábery, kterou ztvárnil Jindřich Plachta. Ta vznikla jako kulisa přímo v ateliérech. A právě ateliéry na Barrandově byly místem, kde se natáčela většina scén z filmu.
Karbanátky, horko a rajčata
Z natáčení se dochovalo několik úsměvných historek. Herec Lumír Blahník, který ve filmu vystupoval po boku svého dvojčete Jindřicha, se nejvíce těšil na scénu s rybími karbanátky. S jeho chutí do jídla byl mezi štábem pověstný. Jenže během zkoušek jich spořádal tolik, že při samotném natáčení už do sebe sotva dostal pár soust.
Exteriérové scény provázelo velké horko. Oba bratři Blahníkovi natáčeli v lomu naboso a popálili si chodidla o rozpálenou zem. Filmaři jim proto po natáčení věnovali jako bolestné nové boty a kožený míč. Přesně ty dárky, které jim ve filmu přinesl továrník Bartoš.
Velké vedro se podepsalo i na samotném Jaroslavu Marvanovi. Jednou se z vyčerpání dokonce zhroutil. Podle svědectví z natáčení se mu tehdy snažila pomoct maminka Blahníkových, která mu nabídla svačinu připravenou pro své syny, a to několik rajčat.
Název, chyby v titulcích a malovaná koza
Název filmu Nebe a dudy odkazuje na známé české úsloví. Používá se pro dvě věci, které jsou naprosto odlišné, nebo si zcela protiřečí. Trefně tak vystihuje střet dvou světů – bohatého továrníka a prosté rodiny, do které se díky souhře náhod dostane.
Malého synovce Toníka hraje ve filmu Jindřich Blahník, ale v titulcích je uveden pod jménem Jiří. Dvojčata později vysvětlila, že oslovení Jirko znělo lidověji a že se navíc lépe vešlo do závěrečných titulků.
Ačkoli měli chlapci hudební talent, s výtvarným to tak slavné nebylo. Když ve filmu malovali na srst kozy, musel jim štáb nejprve předkreslit, kam mají štětcem směřovat. Bez toho by podle filmařů malba nedopadla podle představ.
Film Nebe a dudy můžete zhlédnout na Prima MAX v sobotu 1. listopadu od 11:30.
Zdroj: ČSFD, FilmovýPřehled, FDB
