Kultovní komedie Nevidím zlo, neslyším zlo z roku 1989 dodnes baví diváky po celém světě, ale samotné natáčení provázely nečekané komplikace a utajované lidské tragédie. Herec Gene Wilder původně filmový scénář rezolutně odmítal a jeho kolega Richard Pryor musel před kamerami skrývat příznaky postupující vážné nemoci. Divácky úspěšné scény vznikaly v napjaté atmosféře plné žalob a ostrých protestů ze strany dotčených institucí.
Wilderův tvrdý odpor
Gene Wilder se k projektu zpočátku stavěl velmi odmítavě a scénář k filmu dokonce dvakrát s velkým odporem zamítl. Původní text mu připadal nesmírně urážlivý a cítil v něm zbytečnou krutost vůči lidem s tělesným postižením. Předtím, než se k projektu dostal, uvažovali tvůrci o obsazení Jamese Belushiho do role neslyšícího Davea.
Wilder nakonec na spolupráci kývl pouze pod podmínkou, že dostane absolutní svobodu k přepsání celého příběhu podle vlastních představ. Dalším jeho nekompromisním požadavkem bylo obsazení Richarda Pryora, bez čehož by se natáčení vůbec neuskutečnilo. Herec si tak vybojoval možnost vtisknout postavám lidštější tvář a zbavit je prvotního nánosu necitlivosti.
Boj s osudem
Richard Pryor se na svou roli připravoval s obrovským nasazením přímo v prostorách Braillova institutu v Los Angeles. Během samotného natáčení však musel svádět mnohem náročnější bitvu se svými vlastními zdravotními potížemi. U slavného komika se totiž už v té době začaly projevovat vážné příznaky roztroušené sklerózy. Tato nemoc zásadním způsobem ovlivňovala jeho fyzickou koordinaci a celkovou výdrž při náročných filmových scénách. Celý štáb musel vynaložit obrovské úsilí, aby tyto viditelné handicapy před zraky diváků úspěšně zamaskoval.
Spolupráce s Braillovým institutem nakonec skončila naprostou katastrofou a veřejným skandálem. Vedení této uznávané instituce bylo po zhlédnutí hotového snímku natolik pobouřeno jeho vyzněním, že okamžitě přerušilo s tvůrci veškeré kontakty. Jejich hněv byl tak hluboký, že dokonce odmítli přijmout jakýkoliv finanční dar pocházející z výtěžku slavnostní premiéry. Podle jejich názoru film nepřípustným způsobem znevažoval život nevidomých lidí a dělal si z nich nevhodné žerty.
Žaloba za miliony
Klid zbraní nenastal ani v právní rovině, protože studio Columbia Pictures muselo čelit masivní žalobě o deset milionů dolarů. S touto ohromující částkou přišli manželé Joseph Bologna a Renée Taylor, kteří stáli u zrodu původního námětu. Autoři tvrdili, že jim byly přislíbeny tučné bonusy v případě, že se ve filmu skutečně objeví hvězdný Richard Pryor. Přestože se tato podmínka naplnila a herec ve snímku exceloval, slíbené peníze na účty manželů nikdy nedorazily.
Láska i hněv
Uprostřed všech těchto profesních sporů a zdravotních trablů se však odehrál i jeden velmi dojemný příběh se šťastným koncem. Gene Wilder se během své důkladné přípravy na roli v New York League for the Hard of Hearing seznámil s Karen Webb. Tato dáma tehdy působila jako jeho odborná konzultantka a pomáhala mu osvojit si techniku odezírání ze rtů. Jejich profesní setkání rychle přerostlo v hluboký cit a Karen se později stala hercovou čtvrtou a poslední manželkou.
Wilder sice našel osobní štěstí, ale odborná veřejnost z řad neslyšících herců neskrývala své hluboké rozhořčení. Známá herečka Phyllis Frelich i různé organizace ostře kritizovaly způsob, jakým film s tématem sluchového postižení nakládal. Podle jejich vyjádření snímek zcela postrádal potřebnou důstojnost a vracel zobrazení handicapovaných o desítky let zpět. Kritici tvrdili, že se tvůrci uchýlili k laciným vtipům připomínajícím éru němých grotesek, což považovali za urážlivé. Wilderova snaha o polidštění postav se tak v očích mnoha odborníků nesetkala s pochopením.
Chyby a cenzura
Pozorným divákům jistě neunikla ani bizarní vizuální proměna, kterou prošel zabiják Kirgo v podání mladého Kevina Spaceyho. Tato postava měla mít na tváři výrazný vřídek, jenže protetická pomůcka se chovala naprosto nevyzpytatelně. V průběhu jednotlivých scén se tento kosmetický detail neustále stěhoval z jedné strany obličeje na druhou nebo dokonce úplně zmizel.
Kromě těchto technických přešlapů musel film bojovat také s přísnou televizní cenzurou při vysílání. Slavná scéna u psychiatra byla upravena tak, že Wallyho vulgární výkřik začínající na písmeno P byl nahrazen nevinným slovem pasta.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Nevidím zlo, neslyším zlo mohou diváci zhlédnout v úterý 19. května na stanici AMC od 18:40.
