Hořká komedie Občanský průkaz od režiséra Ondřeje Trojana vrací diváky do dusné atmosféry sedmdesátých let. Snímek podle knihy Petra Šabacha sleduje dospívání čtveřice chlapců od získání prvního průkazu totožnosti až po snahu uniknout povinné vojně. Vyprávění o revoltu vůči režimu a hledání sebeúcty se opírá o dobové reálie i osobní vzpomínky samotných tvůrců.
Osobní dotek v každém záběru
Scenárista Petr Jarchovský zhustil rozsáhlý románový děj do pouhých čtyř let. Hlavní hrdinové se díky této úpravě narodili ve stejném roce jako režisér Ondřej Trojan. Snímek se pro něj stal velmi osobní záležitostí a do scénáře si prosadil lokální humor. Odkazem na jeho okruh známých z pražského Divadla Sklep je hospodský vtip s dělením lahvových piv na samičky a samečky podle barvy skla.
Natáčecí štáb původně hledal hlavní představitele mezi studenty konzervatoře. Zkoušky s elévy nepřinesly očekávaný výsledek a produkce vyhlásila rozsáhlý konkurz na středních školách. Do ústřední čtveřice nakonec vybrali úplné nováčky. Matouš Vrba a Libor Kovář stáli před kamerou vůbec poprvé.
Režisér poprvé v kariéře vsadil na digitální technologii a často nechával běžet kamery už během zkoušení scén. Chtěl tak zachytit zcela přirozené reakce mladistvých, kteří situace prožívali poprvé a neměli je mechanicky naučené.
Hospoda s falešnými nápisy a skutečné skříně
Výraznou část děje rámují pečlivě vybrané dobové kulisy. Pro scény z hospody čtvrté cenové skupiny posloužila restaurace U Klokočníka v pražských Nuslích. Prostory prošly před spuštěním kamer nutnými úpravami. Stěny dostaly typickou výmalbu pomocí válečku, do rohu přibyl klavír a k výčepu pult s lahůdkami. Trojan dokonce osobně pomáhal dotvářet nápisy na zdech toalet.
Autenticky působí i kompletní oblékání postav. Kostymérka Katarína Bieliková nevyužívala běžné divadelní sklady, všechny kousky pocházejí z osobních skříní jejích příbuzných nebo přímo členů štábu.
Při detailním sledování lze odhalit drobné historické i faktické nesrovnalosti. Učitelka v podání Kristýny Bokové představuje studentům hudebníka Jacquese Brela jako Francouze, ve skutečnosti šlo o Belgičana. Problém s kontinuitou času filmaři vyřešili u pozvánky na koncert skupiny The Plastic People of the Universe. Vrba při záběru na lístek schválně překrývá prstem nesedící letopočet.
Cigareta z mechu a dlouhé přípravy
Výroba takto laděného projektu zabrala dost času. Přípravy trvaly 18 měsíců a samotné natáčení se rozložilo do pětatřiceti dnů. Exteriéry vznikaly na smíchovských Dívčích hradech nebo na vlakovém nádraží v Zadní Třebani.
S dětským kouřením si rekvizitáři poradili elegantně. Cigaretu ubalili ze suché byliny a vycpali obyčejným mechem. Drobný vizuální detail film nenápadně propojuje s jiným českým projektem. Dobová fotografie manželů nad klavírem visela už ve snímku Román pro muže.
Snímek Občanský průkaz můžete zhlédnout na ČT1 ve středu 20. května od 21:35.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
