Snímek Obchodník se smrtí zavedl diváky do cynického světa nelegálního prodeje zbraní. V hlavní roli schopného překupníka Jurije Orlova se představil Nicolas Cage. Režisér a scenárista Andrew Niccol se při natáčení potýkal s nedostatkem peněz i obavami amerických filmových studií. Výsledek ovšem nabídl překvapivě autentický pohled do zákulisí jednoho z nejvýnosnějších černých trhů naší planety.
Zbraně levnější než rekvizity
Režisér chtěl dosáhnout maximální uvěřitelnosti a během příprav úzce spolupracoval se skutečnými obchodníky na černém trhu. Filmaři při zařizování kulis brzy zjistili podivuhodný fakt o cenách prodejního vojenského materiálu. Nákup opravdových zbraní v České republice vyšel produkci mnohem levněji než pořizování dokonale vypadajících plastových replik. Štáb proto s klidným svědomím nakoupil tři tisíce skutečných pušek vzor 58. Tyto zbraně sdílejí s populárním automatem AK 47 stejný kalibr i vnější vzhled a pro filmové účely posloužily naprosto spolehlivě.
Po skončení hlavního natáčení filmaři tento obrovský arzenál střeliva a pušek prodali původnímu obchodníkovi zpět s mírnou finanční ztrátou. Menší část zbraní nechali v Jihoafrické republice pro jistotu rozřezat napůl, aby zamezili jejich nechtěnému návratu do oběhu. Autentičnost se v příběhu týkala i těžké techniky a velkých dopravních prostředků. Zcela funkční nákladní letoun Antonov poskytl štábu ruský pašerák přímo během svých aktivních obchodních cest. Stejný stroj se bohužel o několik měsíců později zřítil v Ugandě a celá jeho posádka zahynula.
Poplach pro vojenské satelity
S masovým nákupem rekvizit souvisí i velkolepá scéna na letištní ploše lemované padesáti skutečnými tanky T 72. Všechny obrněnce vlastnil jediný český překupník. Ten filmařům stanovil velmi přísný prosincový termín vrácení, jelikož musel techniku včas dodat svému nasmlouvanému klientovi do Libye. Velké shromaždiště vojenské techniky na opuštěné základně v Milovicích neuniklo pozornosti z oběžné dráhy. Zpravodajské satelity zaznamenaly neohlášené hromadění zbraní na českém území a vyhodnotily ho jako potenciální vojenskou hrozbu.
Produkce musela urychleně kontaktovat velení NATO a celou situaci velmi podrobně vysvětlit, aby předešla závažnému mezinárodnímu diplomatickému incidentu. Získat peníze na takto náročný projekt představovalo pro francouzského producenta Philippa Rousseleta obrovskou zkoušku nervů. Americká studia scénář těsně před začátkem války v Iráku jednohlasně odmítala. Vadil jim především hodně kritický pohled na roli americké armády při soustavném vyzbrojování zahraničních diktátorů v různých koutech světa.
Rousselet nakonec poskládal padesátimilionový rozpočet z nezávislých mezinárodních zdrojů a německých daňových fondů. Značnou část musel financovat z vlastní kapsy a smlouvy se uzavíraly ještě týden po padnutí první klapky. Postava hlavního hrdiny vznikla spojením životopisů pěti skutečných překupníků. Největší inspirací se stal proslulý Viktor Bout s přezdívkou obchodník se smrtí. Zločinec s arménskými a libanonskými kořeny operoval především v afrických konfliktních zónách a maskoval své aktivity pomocí leteckých společností.
Kokainová mapa a odrazy reality
Realita Boutova pohnutého života se s filmovým vyprávěním zajímavě protnula o několik let později. Američtí agenti ho zatkli v Thajsku a soud v New Yorku mu uložil dlouholetý trest v přísně střeženém vězení. Na konci roku 2022 se vrátil do Ruska díky dohodnuté výměně vězňů za americkou basketbalistku Brittney Griner. Dnes se úspěšně věnuje regionální politice v domovské zemi. Další muž z pětice osobností tvořících předlohu filmového Orlova žil v době natáčení klidným a nenápadným životem v Karlových Varech.
Hrdinův bratr Vitalij v podání Jareda Leta bojuje v příběhu s těžkou drogovou závislostí. V jedné scéně v levném hotelovém pokoji si z kokainu na stole vytvaruje naprosto přesnou mapu Ukrajiny. Drobný detail odkazuje na původ obou sourozenců a jejich někdejší emigraci do Spojených států. Filmový diktátor André Baptiste zase čerpá ze života bývalého liberijského prezidenta Charlese Taylora. Ten financoval válku v sousedním státě výměnou za diamanty a mezinárodní soud ho později potrestal padesáti lety za mřížemi.
Snímek Obchodník se smrtí můžete zhlédnout na TV Seznam v pondělí 21. září od 23:20.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
