Tragikomedie Obecná škola (1991) vznikla jako režijní debut Jana Svěráka, i když ji jeho otec Zdeněk Svěrák původně napsal pro Víta Olmera. Při natáčení se dětští herci utrhli ze řetězu s hřebíky v ruce a na filmovém hrobě skončila fotka skutečného bratra scenáristy. Drobnou roli poštovního úředníka přitom tvůrci nabídli dokonce Václavu Klausovi.
Poválečná třída pod vedením Jana Třísky
Příběh se odehrává v prvním poválečném školním roce na pražské periferii, kde desetiletý Eda Souček (Václav Jakoubek) a jeho kamarád Tonda Čejka (Radoslav Budáč) přivedou k šílenství učitelku Maxovou (Daniela Kolářová). Na její místo nastoupí přísný vlastenec ve vojenské uniformě Igor Hnízdo (Jan Tříska), pro Edu se však skutečným hrdinou postupně stává jeho puntičkářský tatínek František Souček (Zdeněk Svěrák).
Nápad na film se zrodil už v roce 1985 v Košicích při dotáčení snímku Jako jed, kde se tvůrci bavili historkami ze školních let. Zdeněk Svěrák měl scénář i s politickými narážkami hotový a schválený už v roce 1988, po převratu připsal jen scénu s otcem nad novinami. Původně látku psal pro Víta Olmera, nakonec ji ale svěřil šestadvacetiletému synovi Janovi.
Odmítnuté role i oslovený Václav Klaus
Roli otce Součka chystal Zdeněk Svěrák původně na tělo Oldřichu Vlachovi, který si nakonec zahrál školníka. Fakíra Radži Tamila odmítl Josef Kemr, takže ho ztvárnil Petr Čepek, a roli ředitele školy nemohl kvůli jinému natáčení přijmout Marián Labuda. Zaskočil za něj Rudolf Hrušínský, který si ve filmu zahrál i se svým synem Rudolfem Hrušínským ml. (Bohouš Čejka).
Před kamerou se objevili hned tři čeští režiséři – Karel Kachyňa jako školní inspektor, Jiří Menzel jako gynekolog a Irena Pavlásková v roli tramvajákové. Pro kratičký výstup poštovního úředníka s jedinou otázkou oslovil Zdeněk Svěrák i Václava Klause, ten však neodpověděl. Poštovní úřednici si po boku Jana Třísky zahrála jeho manželka Karla Chadimová, hlas jí ale propůjčila Zlata Adamovská.
Skutečný předobraz učitele Igora Hnízda
Předobrazem Igora Hnízda byl učitel Václav Mejstřík, který na školu v roce 1940 přešel z Vršovic za trest kvůli velkému zájmu o mladé kolegyně. Pamětníci se shodují, že šlo o oblíbeného a výborného pedagoga, jenž napsal i dvě knihy pro mládež. Nejistá však zůstává jeho odbojová minulost. Sám tvrdil, že ho v posledním roce války vyslýchalo gestapo, prošel Pankrácem i Terezínem a bojoval na barikádách. Historici sice potvrdili, že ve školním roce 1944 až 1945 neučil, jenže tolik akcí za jediný rok budí pochybnosti.
Jan Tříska přivezl z americké emigrace pracovní nasazení, které štáb zaskočilo. Každé ráno běhal kolem hotelu kvůli kondici, žasl nad osvětlovačem čtoucím si na place noviny a tři měsíce chodil do houslí, aby věrohodně zahrál skladbu Hranice vzplála. Výnos Ministerstva školství, jímž Hnízdo obhajuje rákosku, si přitom scenárista vymyslel. Tělesné tresty byly v českých školách zakázány už v roce 1870, i když v praxi se udržely ještě o sto let později.
Hřebíky v lavicích i letní sníh
Když na plac přivezli úplně nové školní lavice, rozdal Jan Svěrák dětem hřebíky a dal jim hodinu, aby nábytek ošoupaly a vyryly na něj protifašistická hesla. Jeden z chlapců ale do dřeva vyryl nápis namířený proti KSČ a filmaři museli všechno předělávat. Bez příkras proběhlo i natáčení scény s rybím tukem, kdy malý Václav Jakoubek dostal skutečný rybí tuk, aby jeho výraz působil věrohodně.
Většinu zimních záběrů štáb natočil v létě a sníh nahrazovala sůl s lehkým práškem do fasád. Zvuk vznikal postsynchronizací, takže herci své repliky později sami dabovali. Postupné rozsvěcování města vzniklo pookénkovou animací.
Rodinné stopy Zdeňka Svěráka
Fotografie na hrobě Edy Součka, jenž ve filmu zemře po šlápnutí na rezavý hřebík, patří skutečnému staršímu bratrovi Zdeňka Svěráka se stejným osudem, po kterém rodiče scenáristu pojmenovali. Na hřbitově se jako žena zalévající květiny mihla i Svěrákova skutečná matka a v bytě Součkových visely hodiny či lampa z jeho dětství.
Předobrazem Tondy Čejky byl Svěrákův přítel Bořivoj Penc, který si ve filmu zahrál harmonikáře Ferdu Kavku. Příhodu s pozdním příchodem do školy, již ve snímku odnese Rosenheim (Marek Endal), zažil ve skutečnosti sám Zdeněk Svěrák.
Obecná škola získala v roce 1992 nominaci na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film a v roce 1994 tímto snímkem zahájila vysílání první česká televize Nova.
Diváci si film mohou připomenout na stanici Prima MAX ve čtvrtek 19. listopadu od 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Která postava z Obecné školy vás baví nejvíc?
Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.

