Komedie Pelíšky (1999) o osudech rodin Krause a Šebka měla původně vypadat úplně jinak. Režisér Jan Hřebejk chtěl původně natočit další hudební snímek ve stylu Šakalích let, Jiří Krejčík mu ale poradil zaměřit se spíš na rodiče a příběh utnout srpnem 1968. Na place pak improvizovali sami herci: Bolek Polívka zapíchl Simoně Stašové do vlasů hořící prskavku a Jiří Kodet nečekaně přetáhl Jaroslava Duška holí tak silně, až měl herec modřinu na několik dní.
Náročné hledání otce Krause
Příběh se odehrává na přelomu let 1967 a 1968 a sleduje rodiny přesvědčeného komunisty Šebka (Miroslav Donutil) a zarytého odpůrce režimu Krause (Jiří Kodet). Ti sice bydlí ve stejné vile a obě manželky se snaží horké hlavy uklidňovat, přesto je střet nevyhnutelný. Své si k tomu řekne i dospívající mládež, která řeší první lásky a generační spory.
Cesta legendárního filmu na plátna nebyla vůbec snadná. Realizace zabrala pět let a zpočátku se ani nepočítalo s uvedením v kinech. Producent Ondřej Trojan si musel vzít úvěr, nábytek se svážel z půd štábu a kvůli úsporám se točilo na levnější šestnáctimilimetrový materiál. Scénář se přepisoval osmkrát a původně v něm srpen 1968 vůbec nebyl. Roli otce Krause navíc režisér Hřebejk zpočátku neměl komu dát. Dlouho totiž váhal s oslovením Jiřího Kodeta, se kterým se po předchozím natáčení nerozešel v dobrém. Herec sice roli přijal, ale zpočátku mu nešla, trápily ho nové zuby a lehce šišlal. Režisér ovšem na radu staršího kolegy Jiřího Krejčíka vydržel a vyplatilo se.
S obsazením maminky Krausové to bylo podobné. Tvůrci roli nabídli Ivě Janžurové, a když se ji Kodet snažil přemluvit romantickými zprávami, herečka měla jedinou podmínku: její postava nesmí zemřít. To scenárista Petr Jarchovský odmítl a roli dostala Emília Vášáryová. Ta si do filmu přinesla i kus vlastního života. Během scény s prohlížením rodinných fotek ukazuje snímek svého skutečného tatínka s přidanou hlavou Jiřího Kodeta. Podle staré fotografie maminky Emílie Vášáryové navíc kostymérky ušily šaty, které herečka ve filmu oblékla. Truchlení dcery Jindřišky ve skříni zase vycházelo ze vzpomínky samotné herečky na smrt její maminky.
Bolestivá facka i hořící prskavka
Zatímco tvůrci vymýšleli detaily, herci přímo na place přicházeli s vlastními nápady. Dávní kamarádi z Divadla Na provázku Bolek Polívka a Miroslav Donutil bavili štáb plynulými přechody z rolí do civilu, rivalita mezi nimi na rozdíl od filmových bratrů nepanovala. Scéna, ve které se přou o výšku medvěda kodiaka, ukrývá drobný detail. Herci udávají svou skutečnou tehdejší výšku.
Při ukázce pití vodky v zákopu si zase oba spontánně přidali dialog. Šebek zvolá „Maršal Malinovskij!“ a Václav hned dodá „Brašulee!“, ani jedno přitom ve scénáři nestálo. Miroslav Donutil hned k tomu přidal vtip, že po poručíkovi v Černých baronech, nadporučíkovi v Tankovém praporu a majorovi v Pelíškách vezme příště už jedině roli generála. Nejodvážnějším kouskem Bolka Polívky ale zůstává moment, kdy zapíchl hořící prskavku do vlasů filmové Šebkové. To ve scénáři vůbec nebylo a pramenilo to čistě z hercovy improvizace.
I další scény vznikaly za pochodu. Když Saša Mašláň (Jaroslav Dušek) pronese „Hledáš někoho, soudruhu?“, otec Kraus (Jiří Kodet) ho za to praští holí. Kodet měl podle scénáře říct jen „Nic, děkuji vám,“ tvůrci se ale u monitoru shodli, proč by ho vlastně nepraštil. Zaskočený Jaroslav Dušek si pak z úderu odnesl modřinu na několik dní. Samotný nápad s hláškou pocházel od dua Polívka a Donutil z jejich zájezdu do Estonska, kde místní stařec takto zareagoval na dotaz jejich tlumočníka.
Předobraz Saši
Jaroslav Dušek ale nezůstával s improvizací pozadu a svými nápady odbourával kolegyni Evu Holubovou tak, že se smíchy nemohla zastavit. Jeho postava Saši dokonce vycházela z reálné figury ze života spisovatele Petra Šabacha. Sám herec si ovšem na place také užil své. Scénu, kdy Mašláňovi chytnou vlasy od plynové karmy, museli totiž točit šestkrát.
A co legendární scéna u tabule se slovem „pr*at“? Zrodila se z ostychu Evy Holubové, která slovo před kamerou nedokázala říct. Jaroslav Dušek jí radil všemožné zástupné varianty, ovšem marně. Herečku tak napadlo, že slovo „pr*at“ napíše a podtrhne. Tím zároveň vznikla dokonalá pointa pro chvíli, kdy do třídy vstoupí otec Kraus a ona se snaží text marně zakrýt.
Merkur a nebezpečná dětská hra
O zajímavé momenty nebyla nouze ani u nejmladších herců a rekvizit. Sovětskou dětskou hru, kterou se v Sovětském svazu zocelovaly děti, vyrobili pro film rekvizitáři, protože originál zkrátka neuměli sehnat. Představitelka Uzlinky Silvie Maryško (tehdy Koblížková) při zkoušení tohoto přístroje dostala šok a museli s ní jet k lékaři. Mladá herečka měla na place zpočátku strach z Jiřího Kodeta, nakonec se ale velmi skamarádili, oběma totiž často měnili scénář.
Snímek můžete vidět ve středu 18. listopadu od 20:00 na stanici FILMBOX+ ONE.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Jak se vám líbí Pelíšky?
Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.

