Při natáčení westernu Old Surehand v roce 1965 hodil Stewart Granger po číšníkovi kuřetem. Zaměstnanci jugoslávského hotelu si ponižování nenechali líbit a před hercovou cestou do Švýcarska mu tajně nacpali do kufrů příbory a ručníky. Na hranicích pak na britskou hvězdu čekali celníci, které personál předem varoval. Vinnetou musel mezitím unikat před davy fanoušků v policejní uniformě.
Vyškrtnutý náčelník a staré křivdy
Příběh z roku 1860 sleduje snahu padoucha přezdívaného Generál vyvolat válku mezi Indiány a bílými osadníky. Zločinec prodává zbraně a chladnokrevně zastřelí syna komančského náčelníka. Vinnetou v podání Pierra Brice a jeho přítel Old Surehand, kterého hraje Stewart Granger, se snaží kmen uklidnit a zabránit krveprolití. Surehand navíc celou dobu hledá vrahy své rodiny a brzy zjišťuje, že za dávným zločinem stojí právě Generál.
Přestože na plátně bojují hrdinové bok po boku, na place panovala nenávist. Stewart Granger využíval svého postavení k úpravám scénáře a postavu Vinnetoua z děje téměř úplně vyškrtl.
Kuře na zemi a hotelové příbory v kufru
Představitel hlavní role pohrdal Karlem Mayem, svým kolegou Pierrem Bricem i prostředím Jugoslávie. Štáb herce nesnášel a dusná atmosféra se brzy přenesla i mimo samotný plac.
Trpělivost došla hotelovému personálu ve chvíli, kdy Granger mrštil po jednom z číšníků kuřetem. Zaměstnanci následně napěchovali jeho zavazadla hotelovými ubrusy, ručníky a příbory.
Když herec odjížděl do Švýcarska, upozornil personál na jeho kufry spřáteleného celníka. Granger tak musel na hranicích potupně vysvětlovat, proč odváží cizí majetek.
Zcela opačné starosti měl představitel Vinnetoua Pierre Brice. Při promítání snímku ve Stuttgartu se musel obléknout do policejní uniformy, aby dokázal nepozorovaně utéct před davem fanoušků.
Zlomeniny, sesuv půdy a mrtvý komparzista
Natáčení provázela neobyčejná smůla a extrémní počasí. Letní bouře a vydatné deště způsobily povodně. V Ljubljaně se dokonce zřítil vodojem poté, co se pod ním sesunula rozmáčená zemina.
Nejhorší nehoda se odehrála začátkem října v husté mlze. Autobus vezoucí komparsisty sjel ze silnice přímo do příkopu. Dvanáct lidí vyvázlo s lehkým zraněním, jeden ze tří těžce zraněných mužů však havárii nepřežil.
Zranění se nevyhnula ani tvůrcům. Asistent kameramana Rudolf Sandtner si rozřízl ruku o roztříštěnou okenní tabuli ve vagónu a jugoslávský herec Sime Jagarineć si při seskoku ze střechy vlaku natřikrát zlomil kotník. Režisér Alfred Vohrer si navíc po pádu v jeskyni pohmoždil ledviny.
Prázdná zbraň a bujná kštice dvojníka
Snímek přinesl vůbec první filmové přepadení vlaku ze všech adaptací Karla Maye. Filmaři našli ideální místo v soutěsce u Benkovacu, kde si vystačili se sto metry kolejí a starou lokomotivou z prvního dílu Vinnetoua.
Během akčních scén se do výsledného střihu dostalo několik chyb. Ve scéně, kdy se postava Bena zřítí ze schodů, spadne kaskadérovi klobouk a ukáže husté hnědé vlasy. Herec Vladimir Medar byl přitom šedivý a částečně plešatý.
Další omyl je k vidění v samotném závěru. Old Surehand vystřelí v jeskyni ze své winchestrovky a vzápětí s ní drží Generála v šachu. Do komory ovšem nenabije nový náboj, takže by zbraň nemohla vůbec vystřelit.
Zrušené pokračování a stará melodie
Film dějově předchází snímkům Mezi supy a Petrolejový princ, štáb ho však natáčel jako poslední v řadě. Producent Horst Wendlandt původně plánoval celou trilogii a titul šel do kin s označením prvního dílu.
K realizaci dalších částí už ovšem nikdy nedošlo. Důvodem byly slabé tržby i neúnosně vyhrocené vztahy hlavního představitele se zbytkem štábu.
Hudbu dostal na starost osvědčený skladatel Martin Böttcher, který tentokrát zvolil úsporný přístup. Odmítl složit nové hlavní téma a místo něj použil Surehandovu melodii ze staršího filmu Mezi supy.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
