Film Osm hrozných z roku 2015 zavedl diváky do doby nedlouho po konci občanské války. Režisér Quentin Tarantino ve svém komorním a krvavém westernu ukázal, co se stane, když před silnou vichřicí hledají úkryt lovci lidí, drsní odpadlíci i odsouzená žena. Napjatá atmosféra uvnitř jediné dřevěné chaty nabídla strhující herecké výkony v čele s Kurtem Russellem, Samuelem L. Jacksonem a Jennifer Jason Leigh.
Narušený začátek a modlitby za sníh
Cesta k realizaci oblíbeného westernu rozhodně nebyla jednoduchá. Těsně před zahájením produkce v roce 2014 unikl kompletní scénář na internet. Quentin Tarantino byl tímto podrazem natolik znechucen, že chtěl natáčení zcela zrušit a plánoval vydat příběh pouze v knižní podobě. Situaci nakonec zachránilo zkušební čtení scénáře pro úzký okruh lidí v Los Angeles. Herci byli z chystaného děje naprosto nadšení a Samuel L. Jackson režiséra přesvědčil, aby projekt dotáhl do konce.
Během samotného natáčení v coloradském Telluride štáb bojoval s nečekaně pěkným počasím. Pro vytvoření dojmu drsné vichřice museli tvůrci zpočátku používat obří ventilátory se škrobem a chránit tající sníh před ostrým sluncem pod masivními zástěnami.
Když příroda stále nespolupracovala a práce musela být přerušena, zapojili se herci do místního rituálu. Kurt Russell a Samuel L. Jackson se společně s režisérem zúčastnili symbolického obětování sněžným bohům a během několika dnů do lokace skutečně dorazila mohutná sněhová bouře. I po přesunu do ateliérů se ovšem herci potili jen zřídka, pro autenticitu totiž často pracovali v mrazivých kulisách zchlazených na minus jeden stupeň Celsia.
Zničený originál a vliv jiných filmů
Zimní atmosféru a narůstající napětí uvnitř izolované skupiny čerpal Quentin Tarantino z kultovního hororu Věc, který pro inspiraci během příprav dokonce pouštěl celému štábu. Dalším výrazným vzorem se mu stala jeho vlastní filmová prvotina Gauneři.
Během produkce došlo i k jedné nenahraditelné ztrátě. Kytara, na kterou hrála Jennifer Jason Leigh, nebyla pouhou rekvizitou, ale nesmírně vzácným muzejním kouskem z roku 1870. Štáb si pro destrukční scénu nechal vyrobit hned šest levných replik, jenže Kurt Russell o této dohodě nevěděl a v zápalu hraní roztříštil na kusy zapůjčený historický originál. Šokovaný výraz herecké kolegyně v daném záběru tak nebyl nijak hraný. Půjčovna po tomto incidentu zařekla, že filmovému průmyslu už nikdy nic neposkytne.
Návrat zapomenutého formátu
Režisér se pro svůj projekt rozhodl využít neobvyklý a dlouho opomíjený širokoúhlý formát 70mm filmu Ultra Panavision. Ten divákům nabídl neuvěřitelně široký obraz a naposledy se v podobném rozsahu uplatnil o téměř padesát let dříve ve filmu Chartúm.
Tarantino tvrdě lobboval u amerických distributorů za možnost promítat snímek v kinech s klasickými analogovými projektory. Ty se tou dobou po celém světě hromadně nahrazovaly novou digitální technologií a produkční společnost musela investovat téměř deset milionů dolarů do zajištění desítek speciálních promítaček a zaškolení personálu. Zvolený formát znamenal obrovskou zátěž i čistě fyzicky, kompletní pás pro jedno jediné kino totiž vážil přes sto kilogramů a byl rozdělen na dvacet kotoučů.
Hudební mistr mění názor
Důležitou vrstvu celé temné podívané zajistil skladatel Ennio Morricone. I přes předchozí prohlášení, že s Tarantinem už nikdy spolupracovat nebude kvůli zacházení s jeho hudbou ve filmu Nespoutaný Django, svůj postoj nakonec přehodnotil. Italský mistr tak vytvořil svou první originální westernovou hudbu po čtyřiceti letech. Nechtěl se ovšem omezovat klasickými žánrovými motivy a svůj temný doprovod přirovnal spíše k hudbě pro dobrodružný film. Kvůli značnému nedostatku času dokonce s režisérovým svolením obohatil zvukovou stopu i o starší nepoužité nahrávky složené původně pro zmiňovaný film Věc.
Herci v hlavních rolích byli pro své charaktery často vybráni přímo na míru. Úloha lovce lidí Chrise Mannixe sedla Samuelu L. Jacksonovi natolik dobře, že v režisérově filmu vůbec poprvé figuroval na pozici nejvýraznější hlavní hvězdy. Samotný příběh přitom původně vznikal jako zamýšlené knižní pokračování Nespoutaného Djanga, což ve filmu dodnes připomíná zelená bunda ležící na zemi nebo známé kožené sedlo.
Tvůrce ovšem záhy pochopil, že pro jeho komorní zápletku o nedůvěře a zradě bude lepší pracovat se zcela novými charaktery, u kterých si divák nebude do poslední chvíle jistý naprosto ničím.
Snímek Osm hrozných můžete zhlédnout na Nova Cinema v sobotu 6. června od 22:50.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
