V historické televizní sérii České století z roku 2013 si diváci mohou v jedné ze scén všimnout neobvyklé výměny. V prvním záběru visí na stěně portrét skutečného prezidenta Edvarda Beneše. O chvíli později už ale ze zdi shlíží jeho seriálový představitel.
Zlomové okamžiky a zmatený obraz na zdi
Devítidílný cyklus zachycuje klíčové momenty československých dějin. Děj začíná událostmi kolem roku 1918 a končí rozpadem společného státu v roce 1992. Příběhy se zaměřují na psychologii a vnitřní pohnutky vůdčích osobností v okamžicích, kdy stály před osudovými rozhodnutími pro celý národ. Scenárista Pavel Kosatík se ve svém pojetí vyhýbá přímému hodnocení. Nechává na divákovi, jak kroky historických aktérů posoudí. Původní plány přitom počítaly s tím, že série skončí rokem 1989.
Hlava státu Edvard Beneš se stal ústřední postavou dílu Den po Mnichovu. Během scény, kdy důstojníci probírají prezidentovy kroky těsně před vyhlášením mobilizace, se tvůrcům do záběru vloudila zmíněná chyba. Když do místnosti vstoupí Emanuel Moravec, ukazuje obraz u okna skutečného Beneše. Jakmile ale Moravec přistoupí k oknu, visí na stejném místě portrét s tváří herce Martina Fingera. Ten si prezidenta zahrál po boku své skutečné manželky Moniky A. Fingerové, jíž filmaři svěřili roli Hany Benešové.
Landa na bývalém velitelství SS
Generála a pozdější symbol kolaborace Emanuela Moravce ztvárnil Daniel Landa. Moravcovu svatbu s Jolanou Emmerovou filmaři umístili přímo do budovy pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která paradoxně za protektorátu sloužila jako velitelství SS. Landa přitom před kamerou neoblékl vojenskou uniformu poprvé, diváci si ho pamatují už jako rázného svobodníka Halíka z komedie Černí baroni.
Moravcova postava vytvořila zajímavou profesní spojnici pro herce Roberta Jaškówa. Ten v Českém století ztělesnil předsedu vlády Jana Syrového, ale o tři roky později si postavu plukovníka Moravce sám vyzkoušel ve snímku Masaryk. Uniformu oblékl také Karel Dobrý v roli generála Lva Prchaly. Navázal tak na své dřívější zkušenosti z filmů Pramen života a Krev zmizelého, kde hrál příslušníky SS.
Vymyšlený rozhovor, dabing a archivní záběry
Hledání správného hlasu a projevu si u některých postav vyžádalo zásah ve střižně. Martu Gottwaldovou ztvárnila Rita Jasinská, herečka pocházející z Ruska a hlásící se k polské národnosti. Její čeština před kamerou nebyla dokonalá, a proto ji tvůrci při postsynchronech nechali kompletně předabovat Johannou Tesařovou. Václava Havla si zahrál Marek Daniel, který se v díle Zabíjení soudruha navíc objevil v drobné roli ministranta v katedrále. Postavu prezidenta si pak Daniel zopakoval i v satirickém internetovém projektu Kancelář Blaník.
Přestože na historickou přesnost seriálu dohlížel historik Petr Koura, některé momenty musely ustoupit autorské licenci. Vrcholná scéna první epizody, ve které Tomáš Garrigue Masaryk v podání Martina Huby debatuje o smyslu státu s britským státníkem Lloydem s tváří Miroslava Donutila, se ve skutečnosti nikdy neodehrála. Pro epizodu Kulka pro Heydricha zase tvůrci využili vypůjčené záběry atentátu z dřívějšího historického filmu Sokolovo z roku 1974.
Televizní cyklus České století připomene stanice ČT1 ve středu 28. října od 21:55.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
