Snímek Podivuhodný případ Benjamina Buttona, který popírá fyzikální zákony a dojímá diváky, je ve skutečnosti triumfem digitální techniky a lidské trpělivosti. Brad Pitt si v něm sáhl na dno fyzických sil v maskérně, aby nakonec svůj astronomický výdělek poslal tam, kde byl skutečně potřeba. Příběh muže, který mládne, zatímco svět kolem něj stárne, skrývá v zákulisí zajímavé perličky, pojďme se na ně podívat.
Digitální iluze
Režisér David Fincher je známý svým perfekcionismem, ale u Benjamina Buttona zašel ještě dál. Divák sleduje životní pouť hlavního hrdiny a má pocit, že se dívá na herecký koncert Brada Pitta od první do poslední minuty. Realita natáčení však byla zcela odlišná. Většinu času totiž na plátně nevidíme slavného herce, ale výsledek pokročilé počítačové magie, která v roce 2008 neměla obdoby.
Pokud máte pocit, že Pittův výkon v první polovině filmu je neuvěřitelný, je to spíše zásluha grafiků než herce samotného. Tvůrci se rozhodli pro riskantní krok. Místo aby maskovali staré herce na mladé nebo naopak, využili technologii motion-capture. Brad Pitt se tak v prvních 52 minutách filmu neobjevil celý, jeho byla pouze hlava. Stařecké tělo patřilo jiným hercům, na které byla digitálně „přišita“ Pittova tvář snímaná s mimickou přesností.
Celá reálná postava Brada Pitta se tak ve filmu objeví pouze zhruba na dvacet minut stopáže, kdy jeho vizáž odpovídá jeho skutečnému věku v době natáčení. Zbytek je mistrovská iluze.
Pět hodin v křesle
Když už musel Pitt před kameru osobně, nečekalo ho žádné pohodlí hollywoodské hvězdy. Transformace do podoby muže, který prochází časem opačně, vyžadovala extrémní trpělivost. Kvůli make-upu, který ho dělal starším, musel trávit v maskérně i 5 hodin denně.
Tento fyzický diskomfort se však vyplatil. Snímek získal třináct nominací na Oscara, včetně té za nejlepší masky a vizuální efekty, což jen potvrzuje, že technická stránka filmu byla na svou dobu revoluční.
Gesto za miliony
Natáčení probíhalo v New Orleans, městě, které se v té době teprve vzpamatovávalo z ničivých následků hurikánu Katrina. Atmosféra zmaru a obnovy se promítla nejen do nálady filmu, ale i do chování hlavního představitele. Brad Pitt totiž celý svůj honorář za film věnoval na stavbu 150 ekologických domů pro lidi postižené hurikánem.
Herec se tak vzdal milionů dolarů, aby pomohl komunitě, která mu poskytla kulisy pro jeho životní roli. Nadace Make It Right, kterou založil, se stala jedním z hlavních hráčů při obnově nejpostiženější čtvrti Lower Ninth Ward.
Rodinný podnik
Ve filmu se mihla i část Pittovy skutečné rodiny. V jedné ze scén, kde Benjamin a jeho osudová láska Daisy (Cate Blanchett) chovají své dítě, se na plátně objeví Pittova dcera Shiloh Jolie-Pitt. Shiloh měla během natáčení 10 měsíců. Pro fanoušky hvězdného páru to byl v té době jeden z nejdiskutovanějších momentů snímku.
Zdlouhavý start
Cesta Benjamina Buttona na plátna kin byla trnitá a trvala desítky let. Projekt se v Hollywoodu převaloval od začátku devadesátých let a vystřídalo se u něj několik zvučných jmen. První přípravy započaly již v roce 1994, tedy dvanáct let před jeho uvedením.
Zajímavé je i obsazení, které mohlo vypadat úplně jinak. Dnes si v hlavní roli nedokážeme představit nikoho jiného, ale původní plány mířily jinam. V hlavní roli se měl totiž původně objevit Tom Cruise. Volba nakonec padla na Pitta, což se zpětně jeví jako jediné správné rozhodnutí. Jeho chemie s Cate Blanchett a schopnost zahrát melancholii muže, který ví, že své milované jednou ztratí v čase, dává filmu jeho nezaměnitelnou duši.
Sedm zásahů bleskem
Film je plný drobných detailů a vedlejších postav. Dotvářejí jeho magickou atmosféru. Jednou z nich je pan Daws. Opakovaně připomíná, kolikrát ho zasáhl blesk. Tato postava má reálný předobraz v Royi Clevelandu Sullivanovi. Ten je zapsán v Guinessově knize rekordů.
Ve filmu zazní přesná citace: „Už jsem ti říkal, že do mě sedmkrát uhodil blesk? Jednou jsem jen tak seděl v náklaďáku a hleděl si svýho,“ říká postava ve filmu. Přesně tak se to stalo i skutečnému Sullivanovi v roce 1969.
Pozorní diváci si všimnou i dalších hříček. Číslo na dveřích hotelového pokoje Benjamina se mění. Vždy odpovídá jeho aktuálnímu věku. V Murmansku je to 57. Později potká Daisy. Číslo je 25.
Snímek Podivuhodný případ Benjamina Buttona můžete sledovat dnes, 10. ledna, od 16:55 na stanici Nova Cinema. Pokud to nestihnete, repríza běží v pondělí 12. ledna v 10:00 na tomtéž kanálu.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
